DeletedUser11460
Guest
Paprsky vycházejícího slunce se dotkly hřbetů drobných vlnek, které čeřily mořskou hladinu a rozzářily ji tak tisícem odlesků. Muž na hlídce si zaclonil oči a dál soustředěně sledoval východní obzor. Na lodi pod ním se někdo neklidně zavrtěl, ale jinak bylo ticho. Předchozí tři dny strávily posádky lodí na cestě, neúnavně veslujíce k Salamíně, kterou věštec určil jako místo rozhodujícího střetu. Teď si tedy dopřávaly pár hodin zaslouženého odpočinku.
Muž na hlídce naposledy přejel zrakem obzor a znuděně zazíval. Ale náhle se jeho oči vrátily k temnému bodu, který se znenadání objevil. Ospalost z něj rázem spadla a vyrazil ze sebe pronikavý hvizd, který vzápětí opakovaly hlídky na ostatních lodích. Nepřítel se blížil. Na palubách nastal shon. Muži vyskakovali z lůžek, sháněli se po zbraních a kontrolovali svá stanoviště. Nejvyšší velitel flotily poskytl mužům čas na rychlé jídlo a poslední modlitbu k bohům, a pak už rázně zavelel vpřed. Veslaři zakrátko nabrali rytmus a lodě se rozlétly po hladině.
Střet s nepřátelskou flotilou byl prudký a krvavý. Posádky lodí si nejprve vyměňovaly salvy šípů a brzy se začali padat první zasažení muži. Ale ani jedna strana nepolevila ve svém odhodlání, právě naopak. Veslaři ještě zrychlili a už se první lodě střetly naplno. Ozval se praskot tříštěného dřeva, když veslaři nestihli včas stáhnou vesla do lodí, které se míjely boky. Několik lodí se do sebe zaklínilo a tu vypukl boj muže proti muži, nedočkaví vojáci přelezli zábradlí a pustili se do nepřítele. Odevšad se ozývaly zuřivé výkřiky, nadávky, modlitby a také nářek a sténání zraněných a umírajících mužů. Za chvíli se ke zvukům bitvy přidal i zlověstný hukot ohně a několik nepřátelských lodí se zahalilo plamenem. Posádky snažící se uhasit oheň se stávaly snadnou obětí pro útočníky. Avšak nepřítel se i přesto urputně bránil.
Stále znovu a znovu se muži vrhali do bitvy, doráželi na nepřátele a umírali za svou vlast. Nejvyšší velitel sledoval průběh bitvy s pochmurným odhodláním, rozhodnutý neustoupit a zvítězit za každou cenu. Sám se svou lodí se často zapojil do nejtěžších bojů a zvrátil tak průběh střetnutí. Po několika hodinách bylo konečně po boji.
Zvuky bitvy pomalu doznívaly. Na zbrázděné mořské hladině se pohupovaly ohořelé trosky a zohavená lidská těla. Z těch několik nepřátelských lodí, které se ještě udržely na hladině, stoupaly kotouče hustého dýmu a na dálku tak zvěstovaly neštěstí, ke kterému zde došlo. Na nebi kroužili první mrchožrouti, stahující se sem v předtuše hostiny.
Velitel se ztěžka opíral o zábradlí lodi a sledoval zkázu před sebou. Jeho vojsko dnes vybojovalo slavné vítězství, ale cena, kterou zaplatili, byla krvavá.
Muž na hlídce naposledy přejel zrakem obzor a znuděně zazíval. Ale náhle se jeho oči vrátily k temnému bodu, který se znenadání objevil. Ospalost z něj rázem spadla a vyrazil ze sebe pronikavý hvizd, který vzápětí opakovaly hlídky na ostatních lodích. Nepřítel se blížil. Na palubách nastal shon. Muži vyskakovali z lůžek, sháněli se po zbraních a kontrolovali svá stanoviště. Nejvyšší velitel flotily poskytl mužům čas na rychlé jídlo a poslední modlitbu k bohům, a pak už rázně zavelel vpřed. Veslaři zakrátko nabrali rytmus a lodě se rozlétly po hladině.
Střet s nepřátelskou flotilou byl prudký a krvavý. Posádky lodí si nejprve vyměňovaly salvy šípů a brzy se začali padat první zasažení muži. Ale ani jedna strana nepolevila ve svém odhodlání, právě naopak. Veslaři ještě zrychlili a už se první lodě střetly naplno. Ozval se praskot tříštěného dřeva, když veslaři nestihli včas stáhnou vesla do lodí, které se míjely boky. Několik lodí se do sebe zaklínilo a tu vypukl boj muže proti muži, nedočkaví vojáci přelezli zábradlí a pustili se do nepřítele. Odevšad se ozývaly zuřivé výkřiky, nadávky, modlitby a také nářek a sténání zraněných a umírajících mužů. Za chvíli se ke zvukům bitvy přidal i zlověstný hukot ohně a několik nepřátelských lodí se zahalilo plamenem. Posádky snažící se uhasit oheň se stávaly snadnou obětí pro útočníky. Avšak nepřítel se i přesto urputně bránil.
Stále znovu a znovu se muži vrhali do bitvy, doráželi na nepřátele a umírali za svou vlast. Nejvyšší velitel sledoval průběh bitvy s pochmurným odhodláním, rozhodnutý neustoupit a zvítězit za každou cenu. Sám se svou lodí se často zapojil do nejtěžších bojů a zvrátil tak průběh střetnutí. Po několika hodinách bylo konečně po boji.
Zvuky bitvy pomalu doznívaly. Na zbrázděné mořské hladině se pohupovaly ohořelé trosky a zohavená lidská těla. Z těch několik nepřátelských lodí, které se ještě udržely na hladině, stoupaly kotouče hustého dýmu a na dálku tak zvěstovaly neštěstí, ke kterému zde došlo. Na nebi kroužili první mrchožrouti, stahující se sem v předtuše hostiny.
Velitel se ztěžka opíral o zábradlí lodi a sledoval zkázu před sebou. Jeho vojsko dnes vybojovalo slavné vítězství, ale cena, kterou zaplatili, byla krvavá.