DeletedUser9109
Guest
Bitva u Salamíny
Byl pozdní večer – obzor plál –
noc před bitvou – jas slunce has.
„Helénům smrt již měří čas“,
tak veliký přemýšlel král.
Zda bránit Salamíny břeh -
běžel v té chvíli Řeků spor -
zda tu se stavět na odpor,
či v Isthmu čekat na valech?
Tu posla Themistokles lstivý
ke králi králů odeslal,
by lodi do zálivu poslal,
řešíc spor Řeků hašteřivý:
K úniku za kuropění
pak Řekům vskutku možno není -
Zří Persů obří loďstvo skvoucí.
Trirém co jen se v záliv vešly!
Bok na bok- co hradba pnoucí,
od břehu k břehu se linoucí,
Snad z celé říše se tu sešly!
Přesile té pak tváří v tvář,
Řek každý zbraň svou čile hledá.
Vesly dme se hladina bledá,
pěnu vln zlatí slunce zář
A bitva pak se rozhořela,
co los Helady určit měla.
Vprv lodí řeckých mocný klín
birémám punským míří vstříc,
kormidla, vesla lámajíc.
Xerxovo čelo chmuří stín.
Prchli Punové. Jich druzi zhynou
co neodpluli, pod hladinou.
Nejdél se Kárů a Iónů sbor
Athénským stavěl na odpor.
Hellénů vlna za vlnou
však zpět je tlačí. A úplnou
porážkou jejich skončil vzdor.
Za růžového večera
Truchlivě v záliv Xerxes hledí:
„Loďstvo – má pýcha, nádhera,
na mořském dně teď mrtvo sedí!“
„Místo žen muži dnes tu byli!
A z mužů ženy jen se staly!“
Za trest že útvar opustili
- sekery Punům hlavy sťaly.
Pak roucho roztrh’ králů král.
Rádců se ptal, co činit má:
Snad aby dále bojoval?
Snad k ústupu ať troubit dá?
Mardonis Řeky slíbil zkořit,
Korinth - vypálit, Spartu - zbořit.
Král pomysl ten přijal smělý.
„Zpět půle vojska hned se vydá!
A půle - jíž Mardonis velí -
u Plataj planinu nechť hlídá!“
Tím zašel velké bitvy den,
a aniž by to tušil jen,
též Šáhinšáhův zašel sen….
Byl pozdní večer – obzor plál –
noc před bitvou – jas slunce has.
„Helénům smrt již měří čas“,
tak veliký přemýšlel král.
Zda bránit Salamíny břeh -
běžel v té chvíli Řeků spor -
zda tu se stavět na odpor,
či v Isthmu čekat na valech?
Tu posla Themistokles lstivý
ke králi králů odeslal,
by lodi do zálivu poslal,
řešíc spor Řeků hašteřivý:
K úniku za kuropění
pak Řekům vskutku možno není -
Zří Persů obří loďstvo skvoucí.
Trirém co jen se v záliv vešly!
Bok na bok- co hradba pnoucí,
od břehu k břehu se linoucí,
Snad z celé říše se tu sešly!
Přesile té pak tváří v tvář,
Řek každý zbraň svou čile hledá.
Vesly dme se hladina bledá,
pěnu vln zlatí slunce zář
A bitva pak se rozhořela,
co los Helady určit měla.
Vprv lodí řeckých mocný klín
birémám punským míří vstříc,
kormidla, vesla lámajíc.
Xerxovo čelo chmuří stín.
Prchli Punové. Jich druzi zhynou
co neodpluli, pod hladinou.
Nejdél se Kárů a Iónů sbor
Athénským stavěl na odpor.
Hellénů vlna za vlnou
však zpět je tlačí. A úplnou
porážkou jejich skončil vzdor.
Za růžového večera
Truchlivě v záliv Xerxes hledí:
„Loďstvo – má pýcha, nádhera,
na mořském dně teď mrtvo sedí!“
„Místo žen muži dnes tu byli!
A z mužů ženy jen se staly!“
Za trest že útvar opustili
- sekery Punům hlavy sťaly.
Pak roucho roztrh’ králů král.
Rádců se ptal, co činit má:
Snad aby dále bojoval?
Snad k ústupu ať troubit dá?
Mardonis Řeky slíbil zkořit,
Korinth - vypálit, Spartu - zbořit.
Král pomysl ten přijal smělý.
„Zpět půle vojska hned se vydá!
A půle - jíž Mardonis velí -
u Plataj planinu nechť hlídá!“
Tím zašel velké bitvy den,
a aniž by to tušil jen,
též Šáhinšáhův zašel sen….