• Vážení hráči, Dne 1.02.2023 (středa) bude hra aktualizována na verzi 2.280. V důsledku toho se do hry nebudete moci po určitou dobu přihlásit. Níže naleznete podrobný seznam změn. Děkujeme za pochopení. Více informací najdete na herním fóru
  • Vážení hráči, vyslyšte volání Nike, bohyně vítězství - hledá nejlepší atlety pro účast na zimní Grepolympiádě! Více informací najdete na herním fóru

Bitva - Karneadés

  • Zakladatel vlákna DeletedUser11649
  • Vytvořeno
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

DeletedUser11649

Guest
Bitva o Malou Asii
Druhý den plavby jsme zahlédli jejich flotilu. Okamžitě byl vyhlášen poplach a naši, tedy muži z Androsu se řadili do formace a ostatní členové Spolku také. V první linii bylo mezi každou lodí místa, že by jeden stěží přehodil oštěp. Druhá linie seřazená obdobně, jen pluli za jejich mezerami, takže tvořili šachovnici. Já byl na transportu a tyto linie byly na dohled. Přečíslili jsme nepřítele počtem i kvalitou, měli jsme více oktér a pentér, trirém jsme měli zhruba nastejno. Vlajkovou loď Artemisie jsme však nezahlédli. Bitva samotná skončila velice rychle, zajali jsme zhruba dvě třetiny jejich lodí, avšak nemohli jsme se s nimi vrátit a tak jsme s nimi pokračovali až k břehům Malé Asie.
Dnes jsme dopluli k Pitaně, vidíme Lakónské standarty, město již patří Spolku. Vylodění proběhlo snadno, nás vylodili v severnějším přístavu, válečné lodě byly zčásti zakotveny v hlavním přístavu a druhá část byla vyslána hlídkovat na pobřeží. Odchytí si mě jeden mladík, že prý musím za stratégem.
„Vítám Vás, pánové. Poseidon musel požehnat Vaší plavbě, očekávali jsme Andros a Tinos až pozítří!“ pronesl strategos Arkesilaos. Na poradě jsou i ostatní generálové. Spolu se mnou, Arkesilaem a mým přítelem Hypiou z Tinosu nás tu je celkem osm. „Jistě stratégu, provedli jsme nutné rituály, bozi stojí na naší straně!“ neváhá s odpovědí Hypiás a vzápětí Arkesilaos pokračuje v načatém tématu: „Artemisia, nebo alespoň její loď, byla zahlédnuta jak míří ke Smyrně po tom, co ji tady admirál Euthyfrón zajal polovinu flotily“. Na to se Euthyfrón zazubí, je celkem pohledný. „Takže útok můžeme očekávat z po pevnině jihu,“ oznamuje stratégos „po moři pravděpodobně nepřiplují, předpokládáme, že nemají dost lodí na vážnou hrozbu. Ze severu je také neočekáváme, protože dorazili poslové a oznámili dobytí Pergamonu a přilehlých obcí. Čeho se však je třeba obávat, bude jejich egyptská armáda, zvědi hlásili slony a velbloudy. Když jsme u těch potvor, Pyrrhu, dorazili jste s Vašimi psi?“ Pyrrhos souhlasně vrtí hlavou. „Výtečně. Takže na základě našich zdrojů navrhuji následující. Ukryjeme Pyrrhovu, Hypiovu a Alkibiadovu armádu na východ a na sever od Pitany.“ Všichni tři souhlasí. „Euthyfrón zůstane se svou flotilou zde a bude zajišťovat naše moře, Kratylos a Mínos povedou své lodě směrem na Smyrnu a zablokují tamější přístav.“ Je vidět, že Euthyfrón závidí Kratylovi a Mínoovi, nerad zjevně sedí na zadku a „zajišťuje“ přístav. „Obranu samotného města povedu já, pode mnou zde bude Karneadés a jeho muži.“ Nezbývá mi, než souhlasit, nic lepšího mě nenapadá. „Necháme peršany zaútočit na naše zdi a zbylé tři armády je pak sevřou do kleští, Hypiova jízda pak má za úkol dorazit jejich rozprášené jednotky. Tak dosáhneme nejlepšího možného výsledku. Děkuji za pozornost pánové, po obědě se dáme do díla!“ končí řeč stratégos. Jdu se tedy najíst a oznámit mužům plán.
Pyrrhos, Hypiás a Alkibiadés jsou již mimo město, Mínós a Kratylost již vypluli. Já jsem se svými muži v kasárnách u jižní brány. Město byly vyklizeno od civilistů, kteří byli posláni do Pergamonu, a tak tu byl klid. Odpoledne se táhne jak smrad z prádelny. „Peršani! Peršani jdou!“ řve hlídka. „Konečně.“ a okamžitě dávám vytroubit poplach. „Všichni muži na své pozice!“ vydává rozkazy pobočník. Tak nám to začíná! Běžím se podívat, co to na nás jde. Ano, zprávy byly správné. Tři perské armády, dvě se zdají být z Karie a jedna egyptská. Vidíme i slibované velboudy a slony. To Hypiás nebude nadšen. Posílám rychlého posla k Arkesilaovi a jdu obětovat bohyni Athéně, nechť nad námi drží ochranou ruku a charitce Hébé, nechť stojí s námi a dodává nám odvahy.
Peršané přitáhli jen žebříky, beranidla a velké proutěné štíty potažené vlhkými kůžemi, které využívají jako krytí beranidel před naší palbou. Očividně narychlo zbudované obléhací pomůcky. První steč se řítí na naši jižní bránu, tedy moji pozici. Buší do brány beranidlem a zkoušejí to s žebříky, avšak naši hoplité se bijí na hradbách srdnatě a lukostřelci, peltasti i pomocné sbory je zasypávají palbou šípů, oštěpů a kamenů. První vlnu odrážíme bez větších ztrát. Než se nadějeme, je zde druhá. Vedou s sebou slony. Brána povoluje a oni vtrhávají dovnitř. Daří se nám splašit jim pár slonů a ti dělají paseku v jejich řadách. Stále jich pár prochází branou. Vidím, jak muži před těmi bestiemi ustupují a nařizuji stáhnout se za první zátaras. Házíme několik desítek stop před zátarasy kovové ježky. Slon na jeden hamtne, zakvílí a zběsile se rozbíhá proti zátarasu, kde si našlapuje další a další až se mu podlamují nohy a padá. Další slon vidí utrpení prvního a odmítá se hnout vpřed. Poslední slon uvízl v bráně, spadla na něj vylomená část a zablokovala mu cestu vpřed a on se snaží couvat. Vychází to dobře, muži opouští barikády a před nimi formují falangu a rázně postupují zpět na bránu, kterou pronikají peršané. Bez větších obtíží se nám daří je v uličkách před bránou tlačit a tlačit zpět k bráně, kde nastávají jatka. Sloni nám působí problémy, ale daří se nám je pobít, včetně toho zapadlého v bráně, který utvořil sám solidní zátaras. Peltasté likvidují poslední zbytky utíkajících peršanů. Z jejich armády zbývá stále větší polovina, která čeká na rozkazy. Kde je Hypiás? Kde je Pyrrhos? Již by zde měli být a zahajovat útok. Perská vojska se najednou pohnou, ale nikoli směrem k nám, ale na severovýchod. Nařizuji zabarikádovat bránu.
Chvíle pryč, Peršané odcházejí. Teď zde již měla zuřit bitva! Kde jsou Hypiovi jezdci, kde jsou Pyrrhovi psi? Přibíhá posel od Arkesilaa „generále Karneáde! Strategos Arkesilaos nařizuje okamžitý přesun před brány města a útok na Peršany!“. Posílám posla zpět s potvrzením. Opět rozmontovat barikády na bráně... Za chvíli se celá moje armáda přesunuje okolo zdechlého slona branou ven. Nařizuji svižný pochod, vysílám průzkum. Zadní voje Peršanů jsou od nás vzdáleny zhruba 10 stadií. Na steč málo, ale tímto tempem je brzy donutíme ke kontaktu.
Po 8 stadiích jsou od nás již jen 5 stadií daleko. Přijíždí průzkum „generále! Pyrrhos je obklíčen! Pokud nedorazíme včas, hrozí mu porážka, Peršanů je mnoho!“. „Kde se tu berou tito?!“ kladu spíše řečnickou otázku. „Poklus!“. Jsme čtyři stadia daleko. Peršané formují své linie. Na středu mají na střídačku dvě jednotky hoplitů a pak pár slonů. Celkem vidím šest jednotek hoplitů a dva oddíly slonů. Jejich levé křídlo tvoří lehká pěchota a pravé křídlo jízda. Před jejich první linie předstupují střelci. Nařizuji standartní střed, osm jednotek peltastů a střelců vpřed, peltasté zahájí palbu na jejich střelce a naši střelci se pokusí zápalnými šípy vylekat jejich slony. Nesmím nechat jejich slony přejít do útoku. Za tuto první linii stavím dvě linie hoplitů po šesti, musíme trochu natáhnout řady, abychom dosáhli stejné šíře jako má nepřítel. Svou lehkou jízdu a lehkou pěchotu posílám nestandartně na pravé křídlo, aby se střetli s jejich lehkou pěchotou. Levé křídlo zaujímají moji elitní jezdci, vybraní hoplité a má jednotka.
Postupujeme rychle, ztráty ze střelby utrpí obě strany. Když se dostanou moji střelci na dostřel na slony, tak se jejich linie zavlní a vyráží rychle vpřed. „Peltasté! Ježky!“ a salva ježků utvoří dva zhruba stadium dlouhé pásy ježků, přes které sloni nemohou přejít. Jezdci nás vidí a vedou slony po vnějších křídlech, čímž se dále vystavují naší palbě. „Hoplité! Falanga! Kritio, vyraž se svými jezdci obchvatem na jejich levé křídlo! Pélee, ty s tvými se na našem levém semkněte!“.
Sloni mířící na naše pravé křídlo se plaší, prchají a s nimi i jednotka perských hoplitů. Naše řady na středu se sráží, jsem na levém křídle a řítí se na nás sloni. Vybraní hoplité v první řadě, za nimi já a má osobní garda. Co se děje na pravém křídle nemám tušení, střed se drží a začíná se prohýbat, aby utvořil velké U. Naše těžká jízda čeká, až se srazíme i zde, na levém. Sloni se blíží. Střet. Nastává chaos. První tři linie okamžitě podlehnou, další zbržďují slony, až se úplně zastaví. Muži volají jméno charitky „Hébé! Hébé! Hébé!“ a dotírají oštěpy a kopími na slony. První slon padá. O chvíli později i další. Mezitím se naše řady opět semkávají do formace a vzdorují jejich elitním jednotkám. Naše těžká jízda poráží jejich a pokračují v útoku na záda nepřítele. Máme je v kleštích. Postupně padají až se rozprchnou. Sloni až na pár, co utíkají, jsou mrtví nebo umírají. „Točte se na střed!“ a vyrážím na pravé křídlo.
Střed stále bojuje, teď je naše linie solidně prohnutá do U, můžeme využít převahy a jejich útok ochabuje. Brzy budou uzavřeni do kotle naším levým křídlem. Pokračuji rychle na pravé.
Nepřítel má výhodu, skryl další těžké jezdce před našimi zraky a uštědřil našemu pravému křídlu těžkou ránu. Naši se stále drží. Nařizuji jízdu obloukem a vzápětí vrážíme svá kopí do jejich řad. Síla dopadu je zdrcující, jejich jezdci se otáčejí a ustupují, my je pronásledujeme. Po dvou stádiích pronásledování se jejich jednotky rozpadají.
Vracím se zpět. Muži likvidují poslední zbytky odporu, většina peršanů se vzdává. Zanechávám dvě jednotky hoplitů a dvě střelců, aby je zajali a nařizuji okamžitý pochod k Pyrrhovu táboru.
Dorážíme záhy. Boj je v plném proudu. Já vedu veškerou jízdu a míříme z naší pravé na jejich levou. Peršanů je mnoho, provizorní opevnění vystavěné Pyrrhovými vojáky již leží, ale jeho vojáci stále stojí. Náš impakt je drtivý, nenecháme se připoutat k boji a otáčíme koně, abychom mohli učinit další nájezd. Učiníme další nájezd a následně doráží naše pěchota. Peršané formují dvě linie, jednu vůči Pyrrhovi a druhou vůči nám. Postupně je udoláváme. „Generále, generále!“ dovolává se pozornosti posel „peršané v zádech pane!“. Vskutku, další armáda jde nám do zad. Nařizuji učinit průnik do perských řad a vedu své jezdce proti jejich jezdcům, kteří nám vyráží do zad. Střet je tvrdý. Padám z koně. Prach. Strašná bolest na pravé noze. Naši zdá se, porážejí perskou jízdu. Jeden z mých ochránců seskakuje z koně a pomáhá mi nahoru. Následně se otáčíme a míříme zpět, naši učinili průnik a sevřeli peršany spolu s Pyrrhem do dvou kleští. U Pyrrha vítězíme. Okamžitě stavíme své linie proti nově dorážejícím perským vojákům.
Boj je tvrdý a neúprosný. Máme větší ztráty, muži jsou unavení a jejich morálka klesá. Krvácení na noze se nedaří zastavit, ztrácím mnoho krve. Tma.
„Karneáde?“ libý hlas „probouzí se!“. „Kde to jsem?“. „V Pergamonu pane.“. „Vyhráli jsme?“. „Ano pane“. „Jak? Situace vypada v náš neprospěch.“. „Záhy po vašem bezvědomí dorazili Hypiovi jezdci a provedli několik výpadů. Alkibiadés nemohl přijít, protože jeho armáda byla zaměstnána peršany obléhajícími Pergamon. Bitvu rozhodl strategos Arkesilaos, dorazil včas. Nakonec jsme všechny bitvy dne vyhráli pane!“. „To rád slyším...“ a upadám do sladkého spánku.
Později jsem se dozvěděl, že namísto předpokládaných třech až čtyřech perských armád jich zde bylo deset. Díky shodě okolností se naši špehové museli minout. Peršané šli oblehnout Pitanu a Pergamon a chtěli tyto města získat zpět. Naštěstí jsme my připluli včas a jejich plány byly zhaceny. Ztráta těchto deseti armád byla pro peršany zdrcující a obsazení zbytku Malé Asie již nezahrnovalo žádné takto velké bitvy.
 

Thasoss

Grepolis tým
Byl jsem docela v rozporu, zda toto dílo zařadit... tajenkou, tedy i tématem soutěže, byla Salamína, která sehrála roli v řecko-perských válkách (tzn. to, o čem píšeš)... no, s ohledem kvalitu bylo zařazeno do ankety, tak nechť se hráči vyjádří svým hlasem. :grepolis
 
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.
Nahoru