• Vážení hráči, v úterý 24. dubna proběhne aktualizace hry na verzi 2.263. Níže naleznete podrobný seznam změn. Děkujeme za pochopení. Více informací najdete na herním fóru
  • Vážení hráči, Kolo štěstí bohyně Týché je zbrusu nová událost, která vám nabízí jedinečný způsob, jak vyhrát fantastické ceny. Více informací najdete na herním fóru

Bitva ve víru bitvy- Jendak11

Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

Jendak11

Guest
Hawker Tempest Obloha jasná
Slabý jihovýchodní vítr
vedro 42 stupňů celsia
Ve městě začínají trhy oslavy a každodenní práce. Mnoho lidí toho dne hledalo úkryt v kamenných budovách, nikdo nechtěl být vystaven horku, v kamenolomu mají přestávku Lesníci začali kácet stromy. V senátu se řešilo jestli mají rozšířit stříbrný důl nebo zvětšit tržiště, V přístavu bylo rušno Vojáci se začali naloďovat do člunů, když přijel fénický kupec všude kolem bylo cítit koření slyšeli jste křičet kupce na své sluhy a vojáci si nevzrušeně povídali jako by se za pár hodin nechystali do bitvy.
Zazněli trubky a téměř každý muž v přístavu ztichl. Velitel výpravy a jeho družina se vrátili ze slavnostního průvodu na rozloučenou. Těžko by kdokoli z vojáků dokázal vyjádřit úctu ke svému veliteli který vedl své může už do mnoha bitev a vždy se vrátil. Dnes ale bylo něco jinak jeho pohled byl zamračený, přemýšlel jestli někdo z těch které tu vidí ať už úplné nováčky nebo ostřílené veterány bude ještě večer naživu. Velitel začal mluvit a i těch pár lidí co si štěbetalo v okamžiku ztichlo. ,,Dnes získáme větší slávu než muži jež hrdinně toto město bránili před nájezdy Legii rytířů nebo odvážní muži z Morana v bitvě u severního zálivu. Dnes pojedeme do Orgrimmar m kde se na pláži všichni stanete nesmrtelnými i když se vaše kosti změní v prach vaše meče zreznou Tak váš příběh zůstane!!!. Pojeďte a nikdo už vaše jména nebude moct hanit ze zbabělosti pojeďte do Orgrimmar !!!!´´ poslední dvě slova opakoval snad každý kdo byl v přístavu a hlas se nesl až k dalekým horám Orgimmar Orgrimmar Orgrimmar. Ačkoliv to v tu chvíli nikdo ve městě nemohl tušit tak tento název za pár dní už nikdo nevysloví s pocitem hrdosti, nebo odvahy ale se strachem a bázní. Muži se rychle začali naloďovat během pár minut už velká skupina lodí začala tvořit na volném moři bojový útvar plachty se napjali a objevil se znak Démonů Olympu. Slunce bylo nejvýš na obloze a v každé lodi se objevila lahev vína voják se napil a poslal dál vojáci nemluvili věděli že teď je to zbytečné, že teď nebude záležet na slovech, ale na činech, na činech které se zapíší do historie. Velitel si svolal kapitány praporů aby se dohodli na plánu bitvy. ,,Orgrimmar stojí hned na konci pláže o naší invazi budou vědět hned od samého začátku a jistě budou lučištníci připraveni a postřílí nás ještě než se dostaneme k bráně jediná šance je zformovat ze štítů hrabu která nás sice všechny neuchrání, ale alespoň někdo bude v úkrytu také bychom měli dát na obranu katapultů hradby jsou velmi vysoké a když rozbijí katapulty tak není šance dostat se do města. Jakmile se ale dostaneme skrz tak jízda rychle pojede do kasáren aby pobili co možná nejvíc vojáků. Práčata pak půjdou na hradby aby pobili lučištníky sejdeme se na náměstí před senátem a promluvíme k lidem a podnítíme vzpouru. ,,Nevím jestli je moudré aby jsme se uskupili do formací budeme mnohem pomalejší a nepřítel bude mít víc času aby se na nás připravil.´´ Řekl nějaký starší kapitán. Velitelé se pak začali dohadovat jak bude bitva vypadat a na rozdělení vojska.

Orgrimmar m- Obloha zatažená
silný jihovýchodní vítr (schyluje se k bouři)
vysoké vlny až dva metry
teplota 24 stupňů celsia
,,Nepřítel se blíží připravte se lučištníci na hradby šermíři ať se seřadí u brány civilisté do krytů. Ať jsou domy vyklizené.´´ Nechte otevřenou bránu ještě přijedou podpory´´ Kapitán obrany takhle řval na své muže nepřítel byl již téměř na dohled a před chvíli zasáhla hradby božská moc. ,,Bohové jsou proti nám´´ Zakřičel jeden z mladších mužů dosud nepřiplulo tolik podpor aby měli jistotu že město ubrání. Kapitán běžel z věže už nebylo moc času a věděl že bude užitečnější na hradbách než tady. Na ulici panoval zmatek tvořila se kolona nějaký bohatý šlechtic ještě před tím než odjel do krytu si nechal na vůz dát co možná nejvíc majetku. K čertu to vážně ti lidé myslí jen na peníze pomyslel si velitel a běžel k šlechtici, aby mu řekl ať padá a vůz nechá tam kde je když v tom se ozve trubka. Už není čas otočil se n a podpatku a uháněl ke zbrojnici aby si vzal meč luk a krunýř ve zbrojnici bylo taky pěkně těsno sotva vyšla na každého zbroj když už se dostal ven bitva už začala slyšel pokřik kapitánů rychle běžel k hradbám když se kolem přehnala skupina asi padesáti šermířů ,,Podařilo se jim dostat přes obranu brány!!!´´ křičel velitel když své spolubojovníky hnal, hned vedlejší ulicí proběhla početná jízda. Začalo pršet. Zatraceně jeden jezdec si jich všiml. ,, Podívejte nepřítel na ně!´´ půl oddílu jezdců se okamžitě obrátilo a vyjelo na ně. ,,Semkněte se do kruhu štíty do obraného postavení!´´ Zařičel velitel už to bylo dlouho kdy osobně bojoval byl trochu vyděšení a kdo by nebyl, ale cítil ten adrenalin jak se mu dostává do těla a jak řve bojuj! ; bojuj!
Nastává ten zvláštní okamžik kdy si muž muže změří pohledem a kdy přemýšlí proč bojovat kdo je ten muž jemuž se chystáš zasadit ránu mečem a jestli nemá rodinu, jestli to třeba není lepší člověk než ty všechny tyhle myšlenky, ale přebije něco mnohem silnějšího něco co je v každém z nás zakořeněno. Je to vůle žít.
Začala malá bitva ve víru bitev velkých. Jezdci se začali přibližovat, aby skupinu obránců rozmetali. Velitel však neměl respekt svých vojáků jen tak pro nic za nic vytáhl ze svého toulce šíp a s úchvatnou rychlostí začal střílet jeden vražedný šíp za druhým. Nehlučně padali na zem zabití jezdci a když konečně narazili do řad šermířů zbývalo jich pramálo přesto však s zuřivostí jež neměla obdoby. Meče se míhaly v dešti jako rozmazané měsíční paprsky. Ten kdo nebyl probodnut byl udupán koňmi kaluže se začali zbarvovat do nachova. K veliteli se již přibližoval jeden z jezdců aby skoncoval i sním ten se však dovedně vyhnul rychlému meči a vystřelil svůj poslední šíp který jezdce zasáhl přímo do nohy v tu chvíli spadl na promáčenou zem která ještě před chvílí byla tvrdá to bohové plakali nad lidskou chamtivostí a sobeckostí.
Pár jezdců co přežilo se rozprchlo aby podpořili své spojence u hradeb nebo u senátu kde byla bitva nejzuřivější. Přesto však nejznámější souboj proběhl zde na bezvýznamné ulici kde nikdo pardon skoro nikdo nebyl. Velitel s přískokem tasí, aby za chvíli udělal první výpad. Ten však už byl zablokován štítem útočníka útočník pak zvedá štít za kterým měl připraven meč a bodá do sokova ramene. Obránce pak pouští štít který kvůli zranění není schopen udržet. Dobyvatel však na obránce už chystá další výpad ten ještě obránce dokáže odrazit a pokusí se o chabý útok na obráncovo břicho. Ten je blesku rychle štítem a s takovou silou odražen že se obránce svalí na zem nohy zabořené v blátě vypověděli poslušnost a velitel ležel na zádech dívajíc se do očí svého soupeře. Dobyvatel zaváhal už se chystal ukončit souboj, ale něco ho nutilo aby se smiloval a jak tam stál nad zhrouceným mužem připadal si hrozně něco ho nutilo něco říct sklonil meč a pravil.
,,Závidím ti víš ty máš možnost zemřít pro něco důležitého, ale podívej se za co moji muži pokládají životy jen pro pýchu svého pána, ale vy obdivuji vás víš máte možnost zemřít za lidi za ochranu rodin které by bez vás zemřeli za město které miluješ za přátelé které znáš. To my ne mi vidíme pouze mrtvé rozbořené město a pak zoufalé pozůstalé kterým oznámíš že jejich manžel jejich otec bratr či syn zemřel. Vidím jen smrt a zoufalství. Nazývají nás hrdiny, ale skuteční hrdinové jste vy kteří nezabíjíte aby jste rozšířili sen ale abyste ochránili realitu. Když tvrdím že se naše jména nezapomenou a že jdeme zemřít abychom mohli být nazváni hrdiny tak vím že to je hloupost. Víš čím víc lidí zabiju tím zvrácenější mi příjde že mě nazývají hrdinou.´´
Tehdy si velitel s velitelem pohlédli do očí a navzájem pochopili že jeden druhého nezabije a že tato bitva vlastně skončila. Náhle se ozval řev s výkřikem ,,Nééé mého tátu nezbiješ.´´ Válečník instinktivně zareagoval a rozmáchl se mečem dřív než si všiml kdo ne něj útočí a s čím mladý kluk s krátkým nožem běžel zachránit svého otce a válečník už nestíhal zastavit svůj úder v tom kratičkém zlomku vteřiny prosil bohy aby zasáhli aby pomohli aby nemusel zemřít další nevinný člověk a ještě hůř dítě. A jako zázrakem se meč proměnil v proud vody který se roztříštil o hlavu dítěte. Ale za smrt se platí smrtí a dítě bodlo muže který ho měl zabít a zároveň zachránit do břicha muž padl na zem vedle obránce. Muž ležel na zádech a v klidu vydechoval svou poslední minutu jak tam ležel a přemýšlel jestli skutečně nebude zapomenut a jestli jeho žena a syn na něj budou někdy vzpomínat uvědomil si jak je krásné když člověk žije když prožívá ty chvíle s blízkým ta vět mu unikla z úst ,, To je krásné´´ pak už se nehybné oči dívali k temné obloze která se začal vyjasňovat Velitel zemřel a na výsledku bitvy nezáleželo celím městem jako by byl slyšet jeho poslední výdech a poryv větru odnesl mrak který zastiňoval slunce.
Ačkoliv tato bitva nebyla vlastně důležitá každý o ní slyšel a dodnes se na ni zpívají písně a skládají básně. Dovolte mi však závěrem říct poslední větu jež vyslovil velitel obraných vojsk když se postavil nad mrtvolu člověka který se nad ním slitoval.
Když válečník začne naslouchat svému srdci stává se zrádcem.

Tímto bych vám chtěl poděkovat za přečtení tohoto textu. Doufám že to nebude číst nějaký učitel češtiny protože toho by jistě ranila mrtvice :)
 
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.
Nahoru