DeletedUser
Guest
Zdravím, jmenuji se ajap...
Budu vám vyprávět příběh mého statečného děda...Příběh bezpráví, smutku, radosti, ovšem i vítězství...
-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=--=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-
Ted ležím na hoře Peretorits v obrovských rafických horách…Umírám, a tak vyslechněte mé vyprávění...
Hodně lidí mi říká, že jsem starý mudrc, moudrý král...Měl jsem těžký život...Za západu slunce, někdy v zimě, jsem se narodil v pevnosti vytesané do kamene...Ten večer na pevnost-Skálu zaútočili...Ve veliké bitvě přežilo jen několik lidí...Má maminka za mě položila život a můj otec bojoval jako kdyby ani nebyl člověk...Přežilo jen 12. zbrojnošů...Vydali jsme se na strastiplnou pout do dalekých lesů, na severu země...Všech mých 12. poddaných za mě položilo život, abych se po tříletém putování dostal na kentauří hory - Rafické Hory...Tam zemřel poslední z mých zbrojnošů (lordů) = Lord Kasinkor...Kentauři se o mě starali do mých 13. let...Cvičil jsem jak se jen dalo a o několik let později mi kentauří král daroval meč z kovu skal kentaurů, starý jako kentaurský národ sám...Sestrojil jsem armádu a vydal se na tažení, které tamější kraje ještě snad nikdy nezažili...Jednoho pozdního večera na nás zaútočili draci...Jen málokdo věřil v jejich existenci...Ukázal jsem se jim a vyjednal příměří mezi rasami kentaurů a draků...Ten den se rozezněly kentauří rohy a draci začali křičet, na znamení nové smlouvy zpečetěné Bohem jediným a všemohoucím...V železné peci kentaurů byl v plamenech draků ukován nový meč – Pro jejich nového velitele…Dark-Kens-Boh-Ista…Následují tři léta jsme ke svému uzemí připojovali krajiny, jejíž obyvatelé by radši byli pod mou vládou, než něčí jinou...Později jsme dospěli k území dávné pevnosti-Skály...Nabídl jsem tamějším lidem nabídku, že se mi slušně omluví…Ti, co se ke mně nechtěli přidat byli plenění, dokud se nevzdali…Tak jsem se pomstil za to, že Byla srovnána ze zemí...Byl jsem na pouti do podsvětí a sjednotil jsem říší kentaurů a draků...Necht ted žijí po hromadě...
Ted ležím na hoře Peretorits v obrovských rafických horách a vyprávím vám, Mí synové a dcery, můj životní příběh...Slunce zapadá - Odchází spát - A to já také...Jenže já se již neproberu...“Naposledy se rozmáchl a zabodl svůj meč Dark-Kens-Boh-Ista do země, se slovy : „Tento meč bude znovu vytasen, až jeden z mých potomků bude hoden nastoupit na trůn draků a kentaurů...“
-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=--=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=
Před jedním rokem jsem vyšel na neznámou horu, kde ležel, v zemi zabodlý, meč s nápisem na své čepeli… Dark-Kens-Boh-Ista…Zvedl jsem ho, vytáhl, když v tom se ze tmy a mlhy pode mnou vynořil kentaur se zlatou korunou a drak jehož drny na ocase, i hřbetě nesly červenou barvu…Králové dvou pradávných národů se postavili po mých bocích…V tom se ozval ohlušující Řev a mocné troubení na rohy…Zpod kopce se vynořil les…Les jehož stromy měly, u svých kořenů – dole - , výklenky = domy, pro kentaury a na svých korunách nesly obrovské plošiny, pro draky…Oblaka a mraky se rozestoupila a můj nový meč Dark-Kens-Boh-Ista se rozzářil sílou slunce – Slunečnými paprsky…Mocná hymna mých předků zněla ve vzduchu…
Rafické Hory s drakem...
Chvalte, Kritizujte...Co více k tomuto napsat ??? ...
Budu vám vyprávět příběh mého statečného děda...Příběh bezpráví, smutku, radosti, ovšem i vítězství...
-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=--=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-
Ted ležím na hoře Peretorits v obrovských rafických horách…Umírám, a tak vyslechněte mé vyprávění...
Hodně lidí mi říká, že jsem starý mudrc, moudrý král...Měl jsem těžký život...Za západu slunce, někdy v zimě, jsem se narodil v pevnosti vytesané do kamene...Ten večer na pevnost-Skálu zaútočili...Ve veliké bitvě přežilo jen několik lidí...Má maminka za mě položila život a můj otec bojoval jako kdyby ani nebyl člověk...Přežilo jen 12. zbrojnošů...Vydali jsme se na strastiplnou pout do dalekých lesů, na severu země...Všech mých 12. poddaných za mě položilo život, abych se po tříletém putování dostal na kentauří hory - Rafické Hory...Tam zemřel poslední z mých zbrojnošů (lordů) = Lord Kasinkor...Kentauři se o mě starali do mých 13. let...Cvičil jsem jak se jen dalo a o několik let později mi kentauří král daroval meč z kovu skal kentaurů, starý jako kentaurský národ sám...Sestrojil jsem armádu a vydal se na tažení, které tamější kraje ještě snad nikdy nezažili...Jednoho pozdního večera na nás zaútočili draci...Jen málokdo věřil v jejich existenci...Ukázal jsem se jim a vyjednal příměří mezi rasami kentaurů a draků...Ten den se rozezněly kentauří rohy a draci začali křičet, na znamení nové smlouvy zpečetěné Bohem jediným a všemohoucím...V železné peci kentaurů byl v plamenech draků ukován nový meč – Pro jejich nového velitele…Dark-Kens-Boh-Ista…Následují tři léta jsme ke svému uzemí připojovali krajiny, jejíž obyvatelé by radši byli pod mou vládou, než něčí jinou...Později jsme dospěli k území dávné pevnosti-Skály...Nabídl jsem tamějším lidem nabídku, že se mi slušně omluví…Ti, co se ke mně nechtěli přidat byli plenění, dokud se nevzdali…Tak jsem se pomstil za to, že Byla srovnána ze zemí...Byl jsem na pouti do podsvětí a sjednotil jsem říší kentaurů a draků...Necht ted žijí po hromadě...
Ted ležím na hoře Peretorits v obrovských rafických horách a vyprávím vám, Mí synové a dcery, můj životní příběh...Slunce zapadá - Odchází spát - A to já také...Jenže já se již neproberu...“Naposledy se rozmáchl a zabodl svůj meč Dark-Kens-Boh-Ista do země, se slovy : „Tento meč bude znovu vytasen, až jeden z mých potomků bude hoden nastoupit na trůn draků a kentaurů...“
-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=--=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=
Před jedním rokem jsem vyšel na neznámou horu, kde ležel, v zemi zabodlý, meč s nápisem na své čepeli… Dark-Kens-Boh-Ista…Zvedl jsem ho, vytáhl, když v tom se ze tmy a mlhy pode mnou vynořil kentaur se zlatou korunou a drak jehož drny na ocase, i hřbetě nesly červenou barvu…Králové dvou pradávných národů se postavili po mých bocích…V tom se ozval ohlušující Řev a mocné troubení na rohy…Zpod kopce se vynořil les…Les jehož stromy měly, u svých kořenů – dole - , výklenky = domy, pro kentaury a na svých korunách nesly obrovské plošiny, pro draky…Oblaka a mraky se rozestoupila a můj nový meč Dark-Kens-Boh-Ista se rozzářil sílou slunce – Slunečnými paprsky…Mocná hymna mých předků zněla ve vzduchu…
Rafické Hory s drakem...
Chvalte, Kritizujte...Co více k tomuto napsat ??? ...