• Vážení hráči, Dne 20.3.2024 (středa) bude hra aktualizována na verzi 2.308. V důsledku toho se do hry nebudete moci po určitou dobu přihlásit. Níže naleznete podrobný seznam změn. Děkujeme za pochopení. Více informací najdete na herním fóru
  • Vážení hráči, v úterý 2. dubna v 10:00 hodin (serverového času) nás navštíví speciální host: vybíravá a stále hladová mýtická slepice z podsvětí. Nakrmte ji a získejte odměny pro svou říši! Najít krmení pro slepici je snadné. Obyčejnými akcemi ve hře: stavba budov, útočení/bránění, zkoumání, cvičení jednotek a sesílání kouzel můžete získat různé ingredience. Více informací najdete na herním fóru

Historie-GreMortyCZ

Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

DeletedUser

Guest
V dobách tak dávných, že Mrtvé moře bylo ještě marod, žil v řecké vesnici Duchcovios mladý muž jménem Morty. Že bude jednoho dne odveden do armády věděl, ale na to, co mu přichystal osud, připravený nebyl. Předáváme slovu Mortymu:
"Už je to rok, co jsem byl odveden do armády a za tu dobu se toho stalo opravdu hodně. Sotva jsem dokončil základní měsíční výcvik, byl jsem vtažen do boje proti našim odvěkým nepřátelům - Peršanům. Můj otec zde asi 3 roky působil jako generál a já byl přidělen pod jeho velení.
V bitvě u řeky Bobris jsem zabil své první nepřátele, ale zároveň přišel o otce, jenž byl zasažen šípem a po pádu do řeky se utopil. Armáda, vida smrt svého velitele, začala panikařit. V této chvíli jsem zvedl meč a zvolal: "Jsem syn velitele, následujte mne a společně je porazíme!" Přestože kvůli dezercím jsem o pár vojáků přišel, podařilo se mi vojáky uklidnit a ustoupili.
V táboře jsem poté probíral s veliteli dalších skupin možnosti boje další den. Velitel Julius ve mne spatřil naději a ještě než jsme ulehli ke spánku, mě jmenoval velitelem po mém otci. Usínal jsem s pocitem, že tam v nebi je na mě můj otec pyšný.
Když se na obloze další den objevilo slunce, spatřilo už obě znepřátelené strany připravené na boj. Po zaznění našich trubek jsme se dali do pohybu. Z druhé strany se ozvalo troubení slonů. Mým úkolem bylo vést prostřední část řecké armády. Julius šel zprava, Platonés zleva.
Jak jsme se blížili k slonům, přepadl mě strach, ale nedal jsem na sobě nic znát. "Lučištníci pal! Pěchota vytáhnout kopí a za mnou!" zavelel jsem a s křikem se rozběhl v čele své armády na nepřítele. Nad námi svištěli šípy obou armád a země duněla, jak se těžcí sloni Peršanů káceli k zemi.
Naše pěchota se srazila s nepřítelem a ze slonů tekla krev z ran, která způsobila naše kopí. Pak se ze stran ozvalo dunění koňských kopyt. Julius útočil s jízdou, Platonés válečnými vozy. Nepříteli, jenž byl v tu chvíli obklíčen tak dokonale, že jediná úniková cesta byla přes rozbouřenou řeku Bobris, nezbývalo nic jiného, než se vzdát, jelikož vozy v řadách jeho pěchoty udělali své.
Tak jsme slavně zvítězili a já byl za své zásluhy jmenován naším Caesarem vrchním velitelem armády a dostával odpovídající plat. A abych dokonal pomstu za smrt svého otce, rozhodl jsem se zaútočit na hlavní město Perské říše. Ale to už by bylo moc dlouhé povídání."
 

DeletedUser

Guest
Tento příběh je zcela vymyšlený. Chvalte a kritizujte :). :grepolis
 

DeletedUser

Guest
Ne. Já mám taky celý vymyšlený, každopádně všechny významné události v mém příběhu mají symboliku části mé herní účasti :)
 

DeletedUser

Guest
Výborně, jsi hned nahoře vedle mými horkými kandidáty. Jen tak dál :)
 

DeletedUser

Guest
kocky su hodene..som velmi zvvedavy ako dopadne tato sutaz, kedze po docitani tvojho pribehu /ako posledneho/ som zistil ze mam viac ako troch kandidatov.drzim palec
 
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.
Nahoru