• Vážení hráči, ve středu 11. prosince proběhne aktualizace hry na verzi 2.278. Níže naleznete podrobný seznam změn. Děkujeme za pochopení. Více informací najdete na herním fóru
  • Vážení hráči, vyslyšte volání Nike, bohyně vítězství - hledá nejlepší atlety pro účast na zimní Grepolympiádě! Více informací najdete na herním fóru

Historie - Jorah Mormont(Nesmrtelní)

Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

DeletedUser

Guest
"Co se to děje, kde to jsem", probouzí se s velikou bolestí hlavy. Po hlavě mu stéká krev a široký šrám mu brázdí tvář od oka až po bradu. Pomalu se zvedá a rozhlíží se po rozbité zemi. Všude kolem je spousta mrtvých a trosky po tom, co se kdysi možná dalo nazývat tábor.
Pomalu se zvedá a rozhlíží se, snažíc se rozpomenout na to, co se zde odehrálo. Setkalo se zde spousta armád, odehrálo se zde již spousta bitev, ale žádná nebyla ničivější, než ta poslední.
Pomalu se vydává, napříč touto krajinou. Na zemi vidí mrtvé nepřátele, ale bohužel poznává i spoustu přátel. Tolik lidí zahynulo v této krvavé válce, která neměla ani důvod a ani příčinu, prostě byla.
Najednou na zemi zahlédne svůj meč. "Ty můj brachu, alespoň ty jsi mi zůstal" a vytáhne meč z těla nepřítele.
V tom zaslechne křik. Rozeběhne se k tomu místu a spatří bojující skupinu. Na jedné straně draví Lidožrouti a na straně druhé přátele a možná poslední přeživší z celé této bitvy.
Neváhá ani chviličku a rozebíhá se na pomoc. Není však třeba spěchat. Boj probíhá rychleji, než on sám dokáže utíkat. Nemilosrdní Lidožrouti padají jeden za druhým bez hlav k zemi. Když dobíhá, je poražen poslední přeživší Lidožrout a přeživší se zpříma podívají kdo to k nim běží.
"Přátelé" vykřikne muž a usměje se na ně. "Rád Vás vidím naživu můj Lorde" odvětí mu mile vysoký muž ve zlatém brnění, ale jde vidět, že nálada všech po příchodu jejich vůdce stoupla na maximum.
Společně probírají průběh bitvy a říkají si smutnou pravdu. Bitva nedopadla dobře. Mnoho lidí bylo zabito a tato skupina jsou poslední přeživší této bitvy. Nemohou však vzorovat náporu nekonečných armád, co se na ně valili ze všech stran. "Nyní musíme ustoupit, aby jsme později mohly bojovat" rozhodl lord a společně se vydali do neprozkoumaných končin, kam se žádný živí člověk dosud nevydal.
Přechod přes hory byl krutý a kdyby nedrželi při sobě, nikdy by nepřešly hory bez dalších mrtvých přátel. Došly do údolí, kde bylo spousta rozkvetlých květin. V dálce spatřily městečko a okolo něj pole a dokonce i několik lidí, jak pole zaopatřují.
V tom se vedle nich objevila skupina lidí v lehkých tunikách.
Pohled na zkrvavené zabijáky, který každý třímal v každé ruce zbraň a měl na sobě zdobené kožené brnění s kožešinou potřísněnou krví zemědělce vyděsil.
"Nesmrtelní jsou tady" vykřikl jeden z nich a dal se na úprk. Ostatní začali zběsile utíkat za ním a křičeli na všechny strany.
"Tomu říkám přivítání" usmál se lord. "Tady nás budou mít rádi" zakřičel na družinu. "Jdeme si vzít, co nám patří a i co nám nepatří". "Bůh Války ať rozhodne o tom, komu co náleží" a naráz všichni tasily meče.
"Nazvali nás Nesmrtelnými, tak pojďme dostát své pověsti" a společně vyrazily proti novým nepřátelům.
 
Naposledy upraveno moderátorem:

DeletedUser

Guest
Typické vyprávění :)

viz. ta přímá řeč.

EDIT: Oprava - typické vyprávění, ale velice slušně napsané ;)
 
Naposledy upraveno moderátorem:
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.
Nahoru