DeletedUser
Guest
BEZEJMENNÁ
Naše "andělské duše"
se podobají skládkám odpadu.
Házíme do nich strach,
zbabělost, zradu i nenávist.
Leštíme výkladní skříně
svých dekadentních životů
a v průzračném skle před námi
se mimo trapného úsměvu
stvořeného naší mimikou,
odráží i tváře lidí
procházejících pozemským bytím.
Stojíme ve skleněné vitrínce,
uhlazujeme napomádované vlasy
a neustále se nutíme
do vtipných bonmotů.
Metáme po ostatních
páchnoucí bláto,
aby oni byli ti špinavější
a jiskřičku
rodícího se poznání,
že poctivější by bylo
se umýt,
zadupeme ocelovou podrážkou
do nitra tesknící planety.
Zároveň se však ustrašeně krčíme
před temným stínem,
jenž vrhá do naší duše
samotný ďábel.
Naše "andělské duše"
se podobají skládkám odpadu.
Házíme do nich strach,
zbabělost, zradu i nenávist.
Leštíme výkladní skříně
svých dekadentních životů
a v průzračném skle před námi
se mimo trapného úsměvu
stvořeného naší mimikou,
odráží i tváře lidí
procházejících pozemským bytím.
Stojíme ve skleněné vitrínce,
uhlazujeme napomádované vlasy
a neustále se nutíme
do vtipných bonmotů.
Metáme po ostatních
páchnoucí bláto,
aby oni byli ti špinavější
a jiskřičku
rodícího se poznání,
že poctivější by bylo
se umýt,
zadupeme ocelovou podrážkou
do nitra tesknící planety.
Zároveň se však ustrašeně krčíme
před temným stínem,
jenž vrhá do naší duše
samotný ďábel.