DeletedUser11649
Guest
Mýty jsou vskutku zajímavé a mnohdy poučné, ale není dobré, když v nich kněží dělají zmatek a kážou bludy. Co se tedy skutečně událo? Zde je pokus o vysvětlení.
Kalydón je ostrov poblíž Kréty, vládl na něm král Oineus. Za to, že při pravidelných každoročních obětech zapomněl obětovat Artemitě, které to prozradil vševidoucí Hélios, seslala na zemi krále Oinea obrovského kance, který terorizoval okolí a ničil úrodu. Oineus se nesnažil opomenutí napravit a raději rozeslal hlasatele, aby vyzvali nejstatečnější bojovníky Řecka, aby kance skolili. Odměnou pro toho, kdo jej zabije, měly být kly a kůže zvířete. Z nejznámnějších se výpravy účastnili Dioskúrové Kastor a Polydeukes ze Sparty, pak Idas a Lynkeus z Messény, Théseus z Athén, Iáson z Iolku a také rychlonohá Atalanta.
Již před lovem byli bojovníci na nože. A při samotném lovu tekla nejprve krev lidská, když Atalanta musela zahubit dva kentaury Hylaia a Aiaka, když se ji pokusili znásilnit. Mnoho další lidské krve bylo prolito, než byl kanec skolen Meleagrem, synem Oineovým. Meleagros se vzdal kůže ve prostěch Atalanty, když jí přiznal první zásah do kance. Což popudilo zbyvší členy výpravy a další krev měla být prolita na oslavě vítězství.
Tedy tento kanec, jenž se podle kněžích ztratil, jistě nebyl kancem Kalydónským. Zcela jistě se jedná o Erymanthského kance. Erymanthos je hora v arkadském pohoří Lampeia, která získala své jméno po Apollónovi, avšak hora samotná je zasvěcena jeho sestře Artemitě. Tento taktéž obrovský kanec rovněž pustošil okolí. Polapení tohoto kance živého bylo Héraklovou čtvrtou prací z dvanácti, kterí mu udělil král Eurystheus a Héraklovou odměnou měla být nesmrtelnost po boku bohů. Hérakles vskutku kance chytil, a to tak, že jej řevem vyhnal z houští do hluboké závěje a tam jej svázal řetězy. Na zádech jej poté odnesl do Mykén, avšak nedoručil jej na dohodnuté místo, odhodil jej před tržištěm, když se doslechl o výpravě Argonautů do Kolchidy. Není známo, kdo a jak kance zabil, ale jeho kly jsou dosud ukazovány v Apollónově chrámu v Kymách.
Soudím, že se jedná o jistý rituální obřad před korunovací nového krále. Kanec je totiž posvátné zvíře měsíční bohyně, protože jeho kly mají tvar půlměsíce. Měsíční bohyni můžeme vidět ve třech podobách (obvykle panna Athéna, matka Afrodita, stařena Artemida), kde jednou z nich je jistě Artemida. Úkolem zde bylo nejspíše prokázat svou zdanost. Hérakles, zdá se, zřejmě nebyl jeden člověk, nýbrž se jedná o titul. A tak každý Hérakles (jehož jméno znamená Héřina sláva) musel projít jistými úkoly. Není jisté, zdali lapal skutečného kance, nebo zdali jen rituálně chytal někoho s maskou kance. Je vysoce pravděpodobné, že kanec byl po polapení obětován Artemidě (ať se jednalo o zvíře, nebo o "herce"). Hérakles má mnoho podob, můžeme vidět keltského Ogmia, babylónského Gilgameše, nebo biblického Samsona, i když ne všichni lapali kance. Jeví se jako pravděpodobné, že polapení kance bylo lokální tradicí, která se konala pod dohledem Artemidy.
Co z toho tedy plyne pro nás? Že ten, kdo kance chytí a donese do chrámu, bude mít nárok na královský titul a pocty s tím spojené.
Inspirace z knihy Roberta Gravese Řecké mýty.
Kalydón je ostrov poblíž Kréty, vládl na něm král Oineus. Za to, že při pravidelných každoročních obětech zapomněl obětovat Artemitě, které to prozradil vševidoucí Hélios, seslala na zemi krále Oinea obrovského kance, který terorizoval okolí a ničil úrodu. Oineus se nesnažil opomenutí napravit a raději rozeslal hlasatele, aby vyzvali nejstatečnější bojovníky Řecka, aby kance skolili. Odměnou pro toho, kdo jej zabije, měly být kly a kůže zvířete. Z nejznámnějších se výpravy účastnili Dioskúrové Kastor a Polydeukes ze Sparty, pak Idas a Lynkeus z Messény, Théseus z Athén, Iáson z Iolku a také rychlonohá Atalanta.
Již před lovem byli bojovníci na nože. A při samotném lovu tekla nejprve krev lidská, když Atalanta musela zahubit dva kentaury Hylaia a Aiaka, když se ji pokusili znásilnit. Mnoho další lidské krve bylo prolito, než byl kanec skolen Meleagrem, synem Oineovým. Meleagros se vzdal kůže ve prostěch Atalanty, když jí přiznal první zásah do kance. Což popudilo zbyvší členy výpravy a další krev měla být prolita na oslavě vítězství.
Tedy tento kanec, jenž se podle kněžích ztratil, jistě nebyl kancem Kalydónským. Zcela jistě se jedná o Erymanthského kance. Erymanthos je hora v arkadském pohoří Lampeia, která získala své jméno po Apollónovi, avšak hora samotná je zasvěcena jeho sestře Artemitě. Tento taktéž obrovský kanec rovněž pustošil okolí. Polapení tohoto kance živého bylo Héraklovou čtvrtou prací z dvanácti, kterí mu udělil král Eurystheus a Héraklovou odměnou měla být nesmrtelnost po boku bohů. Hérakles vskutku kance chytil, a to tak, že jej řevem vyhnal z houští do hluboké závěje a tam jej svázal řetězy. Na zádech jej poté odnesl do Mykén, avšak nedoručil jej na dohodnuté místo, odhodil jej před tržištěm, když se doslechl o výpravě Argonautů do Kolchidy. Není známo, kdo a jak kance zabil, ale jeho kly jsou dosud ukazovány v Apollónově chrámu v Kymách.
Soudím, že se jedná o jistý rituální obřad před korunovací nového krále. Kanec je totiž posvátné zvíře měsíční bohyně, protože jeho kly mají tvar půlměsíce. Měsíční bohyni můžeme vidět ve třech podobách (obvykle panna Athéna, matka Afrodita, stařena Artemida), kde jednou z nich je jistě Artemida. Úkolem zde bylo nejspíše prokázat svou zdanost. Hérakles, zdá se, zřejmě nebyl jeden člověk, nýbrž se jedná o titul. A tak každý Hérakles (jehož jméno znamená Héřina sláva) musel projít jistými úkoly. Není jisté, zdali lapal skutečného kance, nebo zdali jen rituálně chytal někoho s maskou kance. Je vysoce pravděpodobné, že kanec byl po polapení obětován Artemidě (ať se jednalo o zvíře, nebo o "herce"). Hérakles má mnoho podob, můžeme vidět keltského Ogmia, babylónského Gilgameše, nebo biblického Samsona, i když ne všichni lapali kance. Jeví se jako pravděpodobné, že polapení kance bylo lokální tradicí, která se konala pod dohledem Artemidy.
Co z toho tedy plyne pro nás? Že ten, kdo kance chytí a donese do chrámu, bude mít nárok na královský titul a pocty s tím spojené.
Inspirace z knihy Roberta Gravese Řecké mýty.
Naposledy upraveno moderátorem: