DeletedUser9897
Guest
Artemis, překrásná bohyně lovu, největšího obdivu se jí dostávalo v oblasti zvané Kaledonie. Malé, velice zalesněné území, kde se nachází jen pár vesnic a jen jedno malé město též zvané Kaledonie. Jak jsem již zmínil, Artemis zde byla uctívána od samých počátků, ale postupem času její přízeň opadla.
Rozhodla se, že se vydá na pozemský svět, zde zjistila, že její bratr Apollón se stává uctívanějším jako sama Artemis. Rozzuřená bohyně se vrátila na Olymp odsud seslala na Kaledoňany svůj hněv.
Koncem zimy se z hor ozval srdcervoucí řev. Nikdo netušil oč se jedná, nikdo se neodvážil vydat do hor. Dnem za dnem se z hor linul tento děsný řev, až jednoho dne se skupina vesničanů vydala vstříc té bestii. Spatřili ohromného, rozzuřeného kance který je začal pronásledovat. Sama Artemis seslala tuto obluda na Kaledonii jako trest.
Kanec byl přes tři metry vysoký a na pět metrů dlouhý, kly měl ostré jako kopí, vypadal že ho Artemis vytáhla z nejhlubších kruhů pekla. Kanec sužoval celou Kaledonii, nikdo netušil, že je to hněv bohyně Artemis za jejich ztracenou výru k bohyni. Kaledónský kanec sužoval okolí, ti, kdož přežili jeho hrůzy se se uchýlili do města Kaledonie. Místní vládce nechal vypsat odměnu na kančí hlavu, ovšem hrdinů byl nedostatek. Někteří bojovali ve válce, jiní padli při honu a někteří se prostě jen báli. Rok plynul a kanec stále vládl území zvanému Kaledonie. Artemis se z Olympu smála ubohým obyvatelům ale Apollón to už dále nesnesl. Ve snu navštívil mladého Herkula a zdělil mu, že země zvaná Kaledonie ho potřebuje.
Celé týdny trvalo, než Apollón přesvědčil Herkula aby se vydal do Kaledonie ..
„Musela to být krásná zem,“ pravil Herkules svým spolubojovníkům, když on a jeho skupinka stáli na hranicích zubožené země. Utábořili se na malém kopečku s krásným výhledem na okolní zničenou krajinu, ulehli ke spánku, dřevo v ohni potichu praskalo. Vypadalo to na na klidnou noc, a taky že byla.
Druhého dne se skupinka hrdinů v čele s Herkulem vydala k blízké řece kde spatřili spícího kance. „Skutečně, legendy nelhali“ zašeptal jeden z bojovníků. „Pojďte ho překvapit, srazme mu hlavu!“ Ozývalo se. Ale ne, skupina kance opatrně obešla a vydala se směrem k městu. Zde je uvítal samotný král Kaledonie s tím, že dostanou tolik zlato, kolik samy váží za hlavu Kaledonského kance.
„Takováto nabídka nelze odmítnout“ shodla se skupina. Týden na to vykopali ohromnou jámu na nedaleké louce, na její dno umístili naostřené kůly a vršek zakryli větvičkami a listím. A čekali. Týden uplynul a kanec pořád žil. Herkules se rozhodl, že se sám vydá na obchůzku po krajině, nejprve zamířil k řece, kde kance spatřil poprvé. Kanec opět spal poblíž řeky, Herkules sebral kámen, zvedl obrovský kus kamene nad hlavu a hodil jej po kanci, ten se probral a zuřivě zařval. Herkules dosáhl svého, a začal utíkat. Utíkal na louku k nastražené pasti. Zde na ně již čekala skupinka Herkulových pomocníků s luky. Herkules uhnul do strany, lučištníci vypálili salvu na kance, čímž přilákali jeho pozornost. Kanec změnil směr a uháněl k lučištníkům, když tu náhle, země pod ním se probořila a on spadl do připravené jámy. Herkules popadl svůj kyj a skočil na kance aby mu uštědřil poslední ránu.
Všichni obyvatelé město tento hrdinský čin sledovali z hradeb nedalekého města a začali Herkulovi a jeho družině provolávat slávu, a král? Král dodržel své slovo a vyplatil každém zlato v jeho vlastní váze.
Dokonce i samotná Artemis uznala, že Herkules je také odvážný a vychytralí lovec.
scoot
Rozhodla se, že se vydá na pozemský svět, zde zjistila, že její bratr Apollón se stává uctívanějším jako sama Artemis. Rozzuřená bohyně se vrátila na Olymp odsud seslala na Kaledoňany svůj hněv.
Koncem zimy se z hor ozval srdcervoucí řev. Nikdo netušil oč se jedná, nikdo se neodvážil vydat do hor. Dnem za dnem se z hor linul tento děsný řev, až jednoho dne se skupina vesničanů vydala vstříc té bestii. Spatřili ohromného, rozzuřeného kance který je začal pronásledovat. Sama Artemis seslala tuto obluda na Kaledonii jako trest.
Kanec byl přes tři metry vysoký a na pět metrů dlouhý, kly měl ostré jako kopí, vypadal že ho Artemis vytáhla z nejhlubších kruhů pekla. Kanec sužoval celou Kaledonii, nikdo netušil, že je to hněv bohyně Artemis za jejich ztracenou výru k bohyni. Kaledónský kanec sužoval okolí, ti, kdož přežili jeho hrůzy se se uchýlili do města Kaledonie. Místní vládce nechal vypsat odměnu na kančí hlavu, ovšem hrdinů byl nedostatek. Někteří bojovali ve válce, jiní padli při honu a někteří se prostě jen báli. Rok plynul a kanec stále vládl území zvanému Kaledonie. Artemis se z Olympu smála ubohým obyvatelům ale Apollón to už dále nesnesl. Ve snu navštívil mladého Herkula a zdělil mu, že země zvaná Kaledonie ho potřebuje.
Celé týdny trvalo, než Apollón přesvědčil Herkula aby se vydal do Kaledonie ..
„Musela to být krásná zem,“ pravil Herkules svým spolubojovníkům, když on a jeho skupinka stáli na hranicích zubožené země. Utábořili se na malém kopečku s krásným výhledem na okolní zničenou krajinu, ulehli ke spánku, dřevo v ohni potichu praskalo. Vypadalo to na na klidnou noc, a taky že byla.
Druhého dne se skupinka hrdinů v čele s Herkulem vydala k blízké řece kde spatřili spícího kance. „Skutečně, legendy nelhali“ zašeptal jeden z bojovníků. „Pojďte ho překvapit, srazme mu hlavu!“ Ozývalo se. Ale ne, skupina kance opatrně obešla a vydala se směrem k městu. Zde je uvítal samotný král Kaledonie s tím, že dostanou tolik zlato, kolik samy váží za hlavu Kaledonského kance.
„Takováto nabídka nelze odmítnout“ shodla se skupina. Týden na to vykopali ohromnou jámu na nedaleké louce, na její dno umístili naostřené kůly a vršek zakryli větvičkami a listím. A čekali. Týden uplynul a kanec pořád žil. Herkules se rozhodl, že se sám vydá na obchůzku po krajině, nejprve zamířil k řece, kde kance spatřil poprvé. Kanec opět spal poblíž řeky, Herkules sebral kámen, zvedl obrovský kus kamene nad hlavu a hodil jej po kanci, ten se probral a zuřivě zařval. Herkules dosáhl svého, a začal utíkat. Utíkal na louku k nastražené pasti. Zde na ně již čekala skupinka Herkulových pomocníků s luky. Herkules uhnul do strany, lučištníci vypálili salvu na kance, čímž přilákali jeho pozornost. Kanec změnil směr a uháněl k lučištníkům, když tu náhle, země pod ním se probořila a on spadl do připravené jámy. Herkules popadl svůj kyj a skočil na kance aby mu uštědřil poslední ránu.
Všichni obyvatelé město tento hrdinský čin sledovali z hradeb nedalekého města a začali Herkulovi a jeho družině provolávat slávu, a král? Král dodržel své slovo a vyplatil každém zlato v jeho vlastní váze.
Dokonce i samotná Artemis uznala, že Herkules je také odvážný a vychytralí lovec.
scoot