DeletedUser
Guest
Legenda vypráví o městu Imperiu a turnaji „stejné krve“. Vše začalo jednoho úplně normálního dne, kdy se dva princové z královského rodu Noble vydali společně na lov do lesa Galore. Zatímco mladší bratr byl silný a nebojácný a lovil prasata holýma rukama, tak ten starší byl chytrý a mazaný, na lov používal luk a šípy, a jelikož byl velmi dobrý střelec, tak si nikdy nezašpinil ruce. Říkalo se, že snad nikdy neminul svůj cíl. Král byl velmi těžce nemocen, měl lepru. Tudíž do jeho smrti moc nezbývalo. Musel si tedy vybrat, kterého syna si vybere jako svého nástupce. Dal tedy vyhlásit turnaj, dnes známý jako turnaj „stejné krve“.
Turnaj obsahoval tři úkoly. První byl dostat se býkovi na hřbet. To zvládl lépe mladší bratr, využil červeného kapesníku, který u sebe nosíval, začal s ním prudce mávat ve vzduchu, a když se býk rozeběhl, jednoduše ucukl a naskočil na něj. Druhý úkol byl přemoci mocnou Harpyji. Zde zase úřadoval ten chytřejší z bratrů. Počkal si, až se na obloze ukázalo Slunce a začalo pořádně svítit. Pak si vzal kus rozbitého skla, a když se na něj harpyje rozletěla, tak jí pomocí odrazu světla od sklíčka namířil sluneční paprsek přímo do očí, harpyji to rozhodilo a tak to namířila přímo do protější skály, byl to panečku hukot, když se skácela na zem, bylo prakticky hotovo. Třetí úkol už byl o něco těžší, šlo o to získat klíč, který byl na druhé straně mostu, ovšem most střežil trojhlavý pes zvaný Kerberos. Tady mladšímu bratrovi ani jeho chytrost a mazanost nestačili, pokoušel se psovi podstrčit kost, ale to nevyšlo. Musel tedy úkol odložit na druhý den. Zatímco jeho bratr Kerbera v pohodě přemohl a klíč získal. Brzy ráno druhého dne, se vydal do svatyně bohyně Athény. Kde žil a uctíval jí velmi moudrý a starý mnich. Jmenoval se Monk. Znal odpověď prakticky na všechno. Poradil mu, ať si jde zkrotit jednoho z Pegasů, pasoucích se kousek za svatyní. Poděkoval a ihned se rozeběhl, moc času mu totiž nezbývalo. Když tam doběhl a uviděl to krásné stádo, pasoucích se Pegasů, byl u vytržení. Nakrmil jednoho z nich a pořádně ho promasíroval svou hrubou dlaní po hřbetě. Pak si na něj nasedl. Pegas vzlétl a společně spolu přeletěli most, nehledě na Kerbera, který o ně neprojevoval vůbec žádný zájem. Získal klíč a splnil úkol. Bylo to tedy tři-tři. Král tedy určil, že turnaj rozhodne konečný souboj. Mladší bratr ale věděl, že proti svému bratrovi nemá žádnou šanci, on přeci zná všechny jeho fígle a triky. Proto také zfingoval svojí smrt. Králem byl prohlášen ten silnější z bratrů. Vládl velmi pevnou rukou, obsadil spoustu nových území, a Impérium jenom kvetlo. Až se jednoho dne bratři potkali, ovšem jako nepřátelé, nikoli přátelé. Bylo to v bitvě, které vešla do dějin jako bitva u Habitatu. Impérium zvítězilo a bratr, který zfingoval svou smrt, byl důstojně pohřben. Král Impéria zemřel dva roky na to. Jeho nástupcem se stal jeho 16-letý syn Omiglos. Za něj zažilo Impérium obrovský kulturní rozmach. O tři sta let později po vpádu Warrů ovšem zaniklo. Ale na legendu o dvou bratrech, se nikdy nezapomenulo.
Turnaj obsahoval tři úkoly. První byl dostat se býkovi na hřbet. To zvládl lépe mladší bratr, využil červeného kapesníku, který u sebe nosíval, začal s ním prudce mávat ve vzduchu, a když se býk rozeběhl, jednoduše ucukl a naskočil na něj. Druhý úkol byl přemoci mocnou Harpyji. Zde zase úřadoval ten chytřejší z bratrů. Počkal si, až se na obloze ukázalo Slunce a začalo pořádně svítit. Pak si vzal kus rozbitého skla, a když se na něj harpyje rozletěla, tak jí pomocí odrazu světla od sklíčka namířil sluneční paprsek přímo do očí, harpyji to rozhodilo a tak to namířila přímo do protější skály, byl to panečku hukot, když se skácela na zem, bylo prakticky hotovo. Třetí úkol už byl o něco těžší, šlo o to získat klíč, který byl na druhé straně mostu, ovšem most střežil trojhlavý pes zvaný Kerberos. Tady mladšímu bratrovi ani jeho chytrost a mazanost nestačili, pokoušel se psovi podstrčit kost, ale to nevyšlo. Musel tedy úkol odložit na druhý den. Zatímco jeho bratr Kerbera v pohodě přemohl a klíč získal. Brzy ráno druhého dne, se vydal do svatyně bohyně Athény. Kde žil a uctíval jí velmi moudrý a starý mnich. Jmenoval se Monk. Znal odpověď prakticky na všechno. Poradil mu, ať si jde zkrotit jednoho z Pegasů, pasoucích se kousek za svatyní. Poděkoval a ihned se rozeběhl, moc času mu totiž nezbývalo. Když tam doběhl a uviděl to krásné stádo, pasoucích se Pegasů, byl u vytržení. Nakrmil jednoho z nich a pořádně ho promasíroval svou hrubou dlaní po hřbetě. Pak si na něj nasedl. Pegas vzlétl a společně spolu přeletěli most, nehledě na Kerbera, který o ně neprojevoval vůbec žádný zájem. Získal klíč a splnil úkol. Bylo to tedy tři-tři. Král tedy určil, že turnaj rozhodne konečný souboj. Mladší bratr ale věděl, že proti svému bratrovi nemá žádnou šanci, on přeci zná všechny jeho fígle a triky. Proto také zfingoval svojí smrt. Králem byl prohlášen ten silnější z bratrů. Vládl velmi pevnou rukou, obsadil spoustu nových území, a Impérium jenom kvetlo. Až se jednoho dne bratři potkali, ovšem jako nepřátelé, nikoli přátelé. Bylo to v bitvě, které vešla do dějin jako bitva u Habitatu. Impérium zvítězilo a bratr, který zfingoval svou smrt, byl důstojně pohřben. Král Impéria zemřel dva roky na to. Jeho nástupcem se stal jeho 16-letý syn Omiglos. Za něj zažilo Impérium obrovský kulturní rozmach. O tři sta let později po vpádu Warrů ovšem zaniklo. Ale na legendu o dvou bratrech, se nikdy nezapomenulo.