DeletedUser9897
Guest
Kapitola šestá.
Jednoho chladného večera přiběhl jeden z mužů, který měl právě hlídku. „Tam za těmito kopci, hoří jedna z vesnic, je slyšet řinčení zbraní a nářek obyvatel,“ pravil celý zadýchaný. „Nejspíše je přepadl nějaký kmen, který lační po cizích zdrojích,“ pravil jeden z přihlížejících. „Co když se vydají i k nám? Co si počneme? Vždyť nemáme téměř žádné zbraně,“ začalo se ozývat zpovzdálí.
Toho večera šlo celé Polis spát s velikými starostmi. Dalšího dne, brzo ráno, objevila se na moři flotila asi třiceti člunů. Nebyli to piráti, ani nějaký loupeživý kmen, byli to vojáci z domovského města, které král poslal na obranu nového Polis.
Když přistáli na břehu, začali vykládat zásoby, především nějaký ten dobytek, ale hlavně přivezly dostatek zbraní, které rozdali mezi obyvatelstvo.
Lycaon, zvolený správce kolonie, přispěchal za velitelem vojska, aby ho zpravil o včerejším objevu.
„Zajímavé, a nevíte kolik jich je?“ Pravil velitel posádky, Coridan. „Přes tři stovky, pravil muž, který je zpozoroval na včerejší hlídce.“ Coridan rozkázal vojákům, aby co nejrychleji vyložili zásoby z lodí, vypravili je zpět a pustili se do budování opevnění.
Lycaon, správce kolonie pravil: „Ty a tví muži máte k dispozici všechny městské suroviny, obrana města je teď hlavním cílem. Také ti přidělím nějaké schopné muže, kteří ti budou nápomocni při budování hradeb, to aby vojáci byli schopní pro případný boj.“ Pravil Lycaon.
„Není třeba, pravil velitel vojska. Mám tu nad šest stovek vojáků, zvládneme to samy i s velkým odpočinkem. Ale bude třeba, aby tví obyvatelé dodávali suroviny na stavbu, především kamení. Není problém, Lycaon okamžitě určil nad padesát statných chlapů, kterým nařídil zásobování stavby.“
Odpoledne vyslal Coridan na dvě stovky mužů, aby hlídali okolí Polis, další tři stovky mužů si vzal na výstavbu hradeb, a zbylých sto mužů poslal pro suroviny spolu s obyvateli, které přidělil Lycaon. „Aby veškerá tíha zásobování nestála jen na těch padesáti mužích od Lycaona.“ Pomyslel si Coridan.
Navečer už byly vykopané základy pro mohutné palisády. Muži začali s výstavbou.
Po setmění stále okolo celého Polis malá zídka, vysoká asi metr a půl.
Ráno se Polis probudilo do chladného rána. Všude byla mlha, vzduch byl neobvykle vlhký, „vypadá to na bouři.“ Pronesl jeden z mužů, který právě přivezl na malém voze asi tři tucty kamenných cihel.
Jelikož se toto chmurné počasí brzy rozplynulo, pokračovalo se se stavbou hradeb. Zeď už byla vysoká přes dva metry, a další postup byl možný jen se stavebními jeřáby. Ale to byl problém, jeřábů bylo nedostatek, dva sice byly uskladnění pro nejnutnější případy, ale to stejně nestačilo. Ale co se dalo dělat, museli si vystačit se vším co měli.
K objedu přišla skupina vojáků, měla důležitou zprávu.
„Barbaři se blíží k našemu městu, budou tu do čtyř dnů.“ Pravil kapitán malé skupiny.
Coridan nařídil zvednout hradby ke třem metrům, bylo tomu učiněno již do večera, také nechal před hradby zakopat do země naostřené kůly, aby zpomalil postup barbarů. Nařídil, aby se všechny hlídkující skupiny stáhly zpět do města a připravili se k nadcházejícímu boji. Obyvatelům Polis nařídil rozdat zbraně, meče, luky i oštěpy a začal s výcvikem, aby tak všichni byly bojeschopný. trénink šel velmi dobře, vesničané byli učenlivý, ale i tak, „barbaři jsou krvežíznivé bestie, s nikým nemají slitování.“ pravil všem bojeschopným mužům velitel Coridan.
Jednoho chladného večera přiběhl jeden z mužů, který měl právě hlídku. „Tam za těmito kopci, hoří jedna z vesnic, je slyšet řinčení zbraní a nářek obyvatel,“ pravil celý zadýchaný. „Nejspíše je přepadl nějaký kmen, který lační po cizích zdrojích,“ pravil jeden z přihlížejících. „Co když se vydají i k nám? Co si počneme? Vždyť nemáme téměř žádné zbraně,“ začalo se ozývat zpovzdálí.
Toho večera šlo celé Polis spát s velikými starostmi. Dalšího dne, brzo ráno, objevila se na moři flotila asi třiceti člunů. Nebyli to piráti, ani nějaký loupeživý kmen, byli to vojáci z domovského města, které král poslal na obranu nového Polis.
Když přistáli na břehu, začali vykládat zásoby, především nějaký ten dobytek, ale hlavně přivezly dostatek zbraní, které rozdali mezi obyvatelstvo.
Lycaon, zvolený správce kolonie, přispěchal za velitelem vojska, aby ho zpravil o včerejším objevu.
„Zajímavé, a nevíte kolik jich je?“ Pravil velitel posádky, Coridan. „Přes tři stovky, pravil muž, který je zpozoroval na včerejší hlídce.“ Coridan rozkázal vojákům, aby co nejrychleji vyložili zásoby z lodí, vypravili je zpět a pustili se do budování opevnění.
Lycaon, správce kolonie pravil: „Ty a tví muži máte k dispozici všechny městské suroviny, obrana města je teď hlavním cílem. Také ti přidělím nějaké schopné muže, kteří ti budou nápomocni při budování hradeb, to aby vojáci byli schopní pro případný boj.“ Pravil Lycaon.
„Není třeba, pravil velitel vojska. Mám tu nad šest stovek vojáků, zvládneme to samy i s velkým odpočinkem. Ale bude třeba, aby tví obyvatelé dodávali suroviny na stavbu, především kamení. Není problém, Lycaon okamžitě určil nad padesát statných chlapů, kterým nařídil zásobování stavby.“
Odpoledne vyslal Coridan na dvě stovky mužů, aby hlídali okolí Polis, další tři stovky mužů si vzal na výstavbu hradeb, a zbylých sto mužů poslal pro suroviny spolu s obyvateli, které přidělil Lycaon. „Aby veškerá tíha zásobování nestála jen na těch padesáti mužích od Lycaona.“ Pomyslel si Coridan.
Navečer už byly vykopané základy pro mohutné palisády. Muži začali s výstavbou.
Po setmění stále okolo celého Polis malá zídka, vysoká asi metr a půl.
Ráno se Polis probudilo do chladného rána. Všude byla mlha, vzduch byl neobvykle vlhký, „vypadá to na bouři.“ Pronesl jeden z mužů, který právě přivezl na malém voze asi tři tucty kamenných cihel.
Jelikož se toto chmurné počasí brzy rozplynulo, pokračovalo se se stavbou hradeb. Zeď už byla vysoká přes dva metry, a další postup byl možný jen se stavebními jeřáby. Ale to byl problém, jeřábů bylo nedostatek, dva sice byly uskladnění pro nejnutnější případy, ale to stejně nestačilo. Ale co se dalo dělat, museli si vystačit se vším co měli.
K objedu přišla skupina vojáků, měla důležitou zprávu.
„Barbaři se blíží k našemu městu, budou tu do čtyř dnů.“ Pravil kapitán malé skupiny.
Coridan nařídil zvednout hradby ke třem metrům, bylo tomu učiněno již do večera, také nechal před hradby zakopat do země naostřené kůly, aby zpomalil postup barbarů. Nařídil, aby se všechny hlídkující skupiny stáhly zpět do města a připravili se k nadcházejícímu boji. Obyvatelům Polis nařídil rozdat zbraně, meče, luky i oštěpy a začal s výcvikem, aby tak všichni byly bojeschopný. trénink šel velmi dobře, vesničané byli učenlivý, ale i tak, „barbaři jsou krvežíznivé bestie, s nikým nemají slitování.“ pravil všem bojeschopným mužům velitel Coridan.