DeletedUser9897
Guest
Kapitola devátá
Kolonie prospívala jako nikdy, sklady přetékali surovinami, víno teklo ulicemi, každý druhý večer se pořádali hostiny pro celé Polis. Když ke konci měsíce připlula loď z hlavního města, vyskákali z ní vojáci, velitel si nechal zavolat správce Lycaona a předal mu dopis od krále.
„Kvůli válce,
která sužuje naše město,
nařizuji vydat veškeré suroviny,
které si velitel vyžádá.
Tvůj král scoot. “
„Králova vůle je jednoznačná, vydejte jim vše, co si přejí,“ pravil Lycaon. Vojáci naložili plný člun dřevem a mincemi, a vydali se na cestu.
Druhého dne připluli znovu, takto se to opakovalo týdny, až rada usnesla, že se postaví přístav a několik člunů, které budou pomáhat při zásobování hlavního Polis. Kolonie byla od moře vzdálená asi pět set metrů, na dlouhé písečné pláži se začali shromažďovat suroviny pro novou stavbu.
Největší problém byl se základy, neboť vykopání základů v písku je velmi pracné, a práce se nemohla nechat rozdělaná kvůli přílivu, museli se veškeré zemní práce udělat během jednoho dne.
Mezitím ve městě žádali obyvatelé pomoc od bohů, aby jim přinesli bohatou úrodu, kterou by mohli dostatečně zásobit hlavní město. A vskutku, bohové se usnesly, a úroda byla bohatá jako nikdy předtím, dokonce i v dolech byl výtěžek větší. Jeden z mladých nadějných architektů, který si povšiml marnivé práce na pláži nabídl svou pomoc.
Napadlo ho, vykopat místo obrovské jámy jen hluboké díry, které by sahaly několik desítek centimetrů pod pevnou půdu, která se nacházela dva metry pod mořským pískem, vložit do nich ohromné kůly, a zasypat je. Nemuselo se spěchat, neboť příliv zaražené kůly nepoškodil, na rozdíl od klasických základů.
Zbytek stavby se dostavoval jako po másle. Během dvou dnů byl hotov přístav. Na požádání byly z hlavního Polis přivezeni zkušení loďaři, kteří dohlíželi na výrobu. Při příští návštěvě zásobovacího člunu, která byla pět dní od otevření přístavu, čekala na moři flotila dvaceti člunů, které byly naloženy surovinami, a čekali na rozkazy.
Při návratu flotily byl radě předán další dopis od krále, v němž stále:
„Děkuji za poskytnutou podporu ve formě surovin,
které tvá kolonie poskytla.
Požaduji deset tisíc od každé suroviny každý konec měsíce.
Děkuji, scoot. “
Kolonie prospívala jako nikdy, sklady přetékali surovinami, víno teklo ulicemi, každý druhý večer se pořádali hostiny pro celé Polis. Když ke konci měsíce připlula loď z hlavního města, vyskákali z ní vojáci, velitel si nechal zavolat správce Lycaona a předal mu dopis od krále.
„Kvůli válce,
která sužuje naše město,
nařizuji vydat veškeré suroviny,
které si velitel vyžádá.
Tvůj král scoot. “
„Králova vůle je jednoznačná, vydejte jim vše, co si přejí,“ pravil Lycaon. Vojáci naložili plný člun dřevem a mincemi, a vydali se na cestu.
Druhého dne připluli znovu, takto se to opakovalo týdny, až rada usnesla, že se postaví přístav a několik člunů, které budou pomáhat při zásobování hlavního Polis. Kolonie byla od moře vzdálená asi pět set metrů, na dlouhé písečné pláži se začali shromažďovat suroviny pro novou stavbu.
Největší problém byl se základy, neboť vykopání základů v písku je velmi pracné, a práce se nemohla nechat rozdělaná kvůli přílivu, museli se veškeré zemní práce udělat během jednoho dne.
Mezitím ve městě žádali obyvatelé pomoc od bohů, aby jim přinesli bohatou úrodu, kterou by mohli dostatečně zásobit hlavní město. A vskutku, bohové se usnesly, a úroda byla bohatá jako nikdy předtím, dokonce i v dolech byl výtěžek větší. Jeden z mladých nadějných architektů, který si povšiml marnivé práce na pláži nabídl svou pomoc.
Napadlo ho, vykopat místo obrovské jámy jen hluboké díry, které by sahaly několik desítek centimetrů pod pevnou půdu, která se nacházela dva metry pod mořským pískem, vložit do nich ohromné kůly, a zasypat je. Nemuselo se spěchat, neboť příliv zaražené kůly nepoškodil, na rozdíl od klasických základů.
Zbytek stavby se dostavoval jako po másle. Během dvou dnů byl hotov přístav. Na požádání byly z hlavního Polis přivezeni zkušení loďaři, kteří dohlíželi na výrobu. Při příští návštěvě zásobovacího člunu, která byla pět dní od otevření přístavu, čekala na moři flotila dvaceti člunů, které byly naloženy surovinami, a čekali na rozkazy.
Při návratu flotily byl radě předán další dopis od krále, v němž stále:
„Děkuji za poskytnutou podporu ve formě surovin,
které tvá kolonie poskytla.
Požaduji deset tisíc od každé suroviny každý konec měsíce.
Děkuji, scoot. “