• Vážení hráči, Dne 20.3.2024 (středa) bude hra aktualizována na verzi 2.308. V důsledku toho se do hry nebudete moci po určitou dobu přihlásit. Níže naleznete podrobný seznam změn. Děkujeme za pochopení. Více informací najdete na herním fóru
  • Vážení hráči, v úterý 2. dubna v 10:00 hodin (serverového času) nás navštíví speciální host: vybíravá a stále hladová mýtická slepice z podsvětí. Nakrmte ji a získejte odměny pro svou říši! Najít krmení pro slepici je snadné. Obyčejnými akcemi ve hře: stavba budov, útočení/bránění, zkoumání, cvičení jednotek a sesílání kouzel můžete získat různé ingredience. Více informací najdete na herním fóru

Setkání s bohem - KrálPařmenů

Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

DeletedUser11010

Guest
Ahoj,tady KrálPařmenů ze světa Sigma:D

Ještě nikdy jsem se žádné soutěže neúčastnil a protože mě toto téma zaujalo tak to zkusím :D
Píšu to z pohledu řeckého sirotka který žil v době kdy se odehrává Grepolis



Byl krásný večer a já v tu dobu seděl u jezírka se svitkem v rukách a se slzami v očích sledoval hvězdy.Moje matka zemřela při porodu a zbyl mi jen otec.Jelikož jsem byl jeho jediným synem tak mi zbyla všechna jeho láska.Vychoval mě,naučil jak bojovat,naučil mě i základy vzdělání a zaplatil cestu i studium akademie v Athénách.Můj otec pro mě byl vším a nikoho jiného jsem neměl,jenom jedinému jemu jsem důvěřoval.A dnes,když jsem dokončil akademii a chtěl jet domů tak mi přišla tato zpráva.Nějaké vojsko napadlo pobřeží a můj otec se nechal naverbovat aby mohl za peníze připravit oslavu až se vrátím.Vedli si statečně,nakonec ale do jednoho padli.Včetně mého otce.Ještě jednou zdvihnu svitek pod světlo měsíce a celý text si znovu přečtu.Pořád se mi tomu nechce uvěřit.Jediný člověk kterého jsem měl tolik rád,tolik pro mě znamenal je teď pryč.Znovu se podívám na odraz v jezírku a po asi tisícáté se ptám,proč je život tak krutý,proč musejí být války a proč musí lidé umírat.Kde jsou ti bohové,ti milosrdní bohové,ti,kteřím dáváme oběti,co oni pro nás dělají zakřičím z plných plic a přejdu do zoufalého pláče.A tu,se jezírko zavlnilo a co nevidím!Na jednou přede mnou stojí Hermés. Několikrát zamrkám jestli jsem se už opravdu nezbláznil ale zřejmě ne.Samotný Hermés stál přede mnou.Ptal jsi se,začal,proč je život tak krutý,kde jsme my a co vám dáváme na oplátku vašich obětí.Chvíli jsem nebyl schopen slova ale nakonec jsem se vzchopil a řekl:Ano,ptal jsem se protože má matka zemřela při porodu a můj otec zemřel při.Já vím,přerušil mě Hermés,my,bohové sledujeme každý tvůj krok,slyšíme každé tvé slovo a cítíme každou tvou bolest.Tak kde jste byly,odpovídám mu,kde jste byly když zemřela má matka,kde jste byly když zemřel můj otec a cítím jak mi jdou slzy opět do očí.Víš,říká Hermés,ono to není tak jednoduché jak to vypadá.Kdysi jsme lidem pomáhali,ale dnes toho lidé zneužívají,neváží si toho a co hůř,někteří dokonce naší existenci popírají a považují nás za legendy.Ale můj otec byl dobrý člověk skáču mu do řeči a tentokrát již se slzami v očích.Můj otec byl dobrý člověk a smrt si nezasloužil.Chlapče,odpovídá Hermés,nikdo není dobrý.Každý,dokonce i tvůj otec má na svědomí těžké hříchy které mu nedají spát po mnoho dní a tíží ho na duši.Každý něco provedl ,ať už malý či velký hřích.Já jenom skloním hlavu a zadívám se na jezírko.Vidím svůj odraz.A proč musel teda umřít,špitnu téměř neslyšitelně.Hermés se na mě podívá a řekne:Smrt si každého najde,ať už dřív nebo později.I kdyby tvůj otec přežil,stejně by umřel.Stejně jako ty,jako tvůj syn a stejně jako tvoje vnouče.Já opět vzdychnu a dál se dívám do jezírka.Následovalo dlouhé ticho.A budu to já kdo ho poruší.Vy mi asi otce vrátit nemůžete,řeknu.Hermés jenom smutně zavrtí hlavou.I kdybych chtěl tak nemůžu,já nemám na takové věci moc.Tak proč tu jste,řeknu nepřestávajíc dívat se do jezírka.Přišel jsem ti dát novou naději,řeknu.Tentokrát zvednu hlavu.Většinu slz mi už osušil lehký vánek.Hermés vstane a podívá se na mě.Je čas jít,řekne.Jdeš tedy se mnou?Kouknu se mu do očí.Vypadali jako lidské,ale bylo v nich víc.Ano,řeknu s námahou a chopím se jeho ruky.Moje mrtvé tělo našel až na druhý den zamilovaný párek na procházce kolem lesu.


Když se nad tímto příběhem zamyslíte tak najdete hodně zkušeností z dnešního světa:D
Doufám že se vám to bude líbit a doufám že něco přeci jen vyhraju:D
 

DeletedUser11010

Guest
A ještě tenhle příběh jsem nikde neokopíroval ani neopsal ale opravdu vymyslel, , klidně si to můžete zkontrolovat (i když nevím jak:D)
Asi mám nadání:D
 
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.
Nahoru