DeletedUser
Guest
Zdravim, SergioCZC ze světa Sigma.
Jako malý kluk sem žil na venkově s rodiči. Měli jsme malé políčko u řeky Labe, které se staralo o naší obživu a nějaký ten peníz také vyneslo. Jednou za 23 dní nás otec bral na trhy do města, kde jsme společně s mojí sestrou Ágnes museli celý den prodávat brambory a pšenici. Když pro nás otec večer přijel a zjistil, že jsme prodali všechny brambory a pšenici, rozhodl se, že nám dnešní tržbu věnuje. Sestra jí ihned utratila za nové šaty. Já sem si mojí polovinu nechal na horší časy.
Jednoho dne otec nečekaně onemocněl a o 23 dní později zemřel na zápal plic. Ze sestrou jsme zůstali v naší chatrči sami. Měli jsme na starost naše pole, 2 krávy a 5 slepic. Všechno jsme zvládali až do chvíle, kdy se začala zvedat hladina Labe. Blýskalo se a pršelo několik dní, Labe se rozvodnilo a naše pole bylo pod vodou, museli jsme odejít ke známým do města. Když se vše uklidnilo, vrátili jsme se zpět domů, ale na místě, kde byl náš domov, už nic nebylo. Jen holá zem. Všechny naše zvířata se utopila a naše pole bylo zničené, protože voda odnesla úrodnou půdu. Byly jen dvě možnosti - bojuj a vyhraj nebo uteč a žij jako otrok.
Rozhodl sem se odcestovat a být gladiátorem. Sestru sem nechal u známých a začal sem se připravovat na turnaj, který se konal za 3 měsíce. Jako nezkušený nováček sem neměl příliš velké naděje na vítěství, ale byla to jediná možnost jak vydělat peníze na nový příbytek a na nové pole.
- O 3 měsíce později...
Je to tady! Je tu můj osudový den. Moje sestra se přijela podívat na turnaj. Je 8 hodin ráno a turnaj právě začal.
Při mém prvním souboji sem si velmi věřil a soupeře porazil. Totéž se opakovalo dalších 8 zápasů. Je 6 hodin večer, turnaj už je téměř u konce a právě teď přichází vrchol turnaje! Začíná finále dnešního turnaje gladiátorů! Zápas začal hladce, oba jsme byly velmi opatrní a nedotkly se ani soupeřovy zbroje. Zápas byl velmi dlouhý, v tuto chvíli trval už 12 minut a soupeř mi vyrazil meč z ruky, podkopl nohy a přesně v tu chvíli se to stalo! Bohyně vítězství - Níké se objevila nade mnou. Vrátila mi meč do ruky a pravila: „Ty, nemáš prohrát! Potřebuješ peníze pro dobrou věc!“
V ten den sem s pomocí bohyně vyhrál, viděl sem jí pouze já, protože si jí nikdo jiný nevšiml. Mohl sem se vrátit zpátky do své rodné vesnice za sestrou, která čekala potomka. Přivezl sem 23 zlatých, které jsme si rovním dílem rozdělili. Nakoupili nový příbytek a nakoupili velké pole u řeky Labe. A dál už to každý znáte, žili jsme šťastně až do dalších povodní, které nepřišli dalších 30 let.
Jako malý kluk sem žil na venkově s rodiči. Měli jsme malé políčko u řeky Labe, které se staralo o naší obživu a nějaký ten peníz také vyneslo. Jednou za 23 dní nás otec bral na trhy do města, kde jsme společně s mojí sestrou Ágnes museli celý den prodávat brambory a pšenici. Když pro nás otec večer přijel a zjistil, že jsme prodali všechny brambory a pšenici, rozhodl se, že nám dnešní tržbu věnuje. Sestra jí ihned utratila za nové šaty. Já sem si mojí polovinu nechal na horší časy.
Jednoho dne otec nečekaně onemocněl a o 23 dní později zemřel na zápal plic. Ze sestrou jsme zůstali v naší chatrči sami. Měli jsme na starost naše pole, 2 krávy a 5 slepic. Všechno jsme zvládali až do chvíle, kdy se začala zvedat hladina Labe. Blýskalo se a pršelo několik dní, Labe se rozvodnilo a naše pole bylo pod vodou, museli jsme odejít ke známým do města. Když se vše uklidnilo, vrátili jsme se zpět domů, ale na místě, kde byl náš domov, už nic nebylo. Jen holá zem. Všechny naše zvířata se utopila a naše pole bylo zničené, protože voda odnesla úrodnou půdu. Byly jen dvě možnosti - bojuj a vyhraj nebo uteč a žij jako otrok.
Rozhodl sem se odcestovat a být gladiátorem. Sestru sem nechal u známých a začal sem se připravovat na turnaj, který se konal za 3 měsíce. Jako nezkušený nováček sem neměl příliš velké naděje na vítěství, ale byla to jediná možnost jak vydělat peníze na nový příbytek a na nové pole.
- O 3 měsíce později...
Je to tady! Je tu můj osudový den. Moje sestra se přijela podívat na turnaj. Je 8 hodin ráno a turnaj právě začal.
Při mém prvním souboji sem si velmi věřil a soupeře porazil. Totéž se opakovalo dalších 8 zápasů. Je 6 hodin večer, turnaj už je téměř u konce a právě teď přichází vrchol turnaje! Začíná finále dnešního turnaje gladiátorů! Zápas začal hladce, oba jsme byly velmi opatrní a nedotkly se ani soupeřovy zbroje. Zápas byl velmi dlouhý, v tuto chvíli trval už 12 minut a soupeř mi vyrazil meč z ruky, podkopl nohy a přesně v tu chvíli se to stalo! Bohyně vítězství - Níké se objevila nade mnou. Vrátila mi meč do ruky a pravila: „Ty, nemáš prohrát! Potřebuješ peníze pro dobrou věc!“
V ten den sem s pomocí bohyně vyhrál, viděl sem jí pouze já, protože si jí nikdo jiný nevšiml. Mohl sem se vrátit zpátky do své rodné vesnice za sestrou, která čekala potomka. Přivezl sem 23 zlatých, které jsme si rovním dílem rozdělili. Nakoupili nový příbytek a nakoupili velké pole u řeky Labe. A dál už to každý znáte, žili jsme šťastně až do dalších povodní, které nepřišli dalších 30 let.