DeletedUser
Guest
Kapitola první:jak to vlastně začalo???
Stali jsme se vykradači hrobů sbírali jsme bohatství mrtvých
zbraně šperky vše co se nám mohlo hodit stali se z nás prokletí
nekromanceři vyhoštění z řádů pro naši touhu využívat duchy
kostlivce i nemrtvé utvořily jsme chaos a všemocné armády temnot
kráčeli v našich šlépějích každý zabitý člověk posloužil jako
tři naši válečníci maso bez kostí utvořilo celistvost a stalo
se zombie kosti utvořily skelet válečníka a duše byla třetí
součást uzmutá bohům jen proto aby vysávala životní energie
pro posilování našich armád.Stali jsme se hrozbou obydlených
ostrovů a později i pevnin a kontinentů jak se naše zkáza
šířila světem i dnes jsme zde a budeme tu dokud nepohltíme
celý svět..........
Probudil jsem se dnes dost pozdě,podle slunce táhlo na poledne
,pocítil jsem i teď po víc jak šesti hodinách spánku,tíhu únavné
noci.Včera ráno pohřeb největšího boháče okolí.Musím říct,že má
vynalézavé příbuzné.Vono muset ho rozpárat a pohrabat se
vnitřnostma abych našel šperky a zlato,není zrovna běžná
věc.Bohové to bylo krve,hlavní je,že ten bastard je tuhej
.Navíc Sefiron platí velice dobře za končetiny i hlavu,no
bylo nakonec lepší,že jsem je useknul od toho těla,aspoň
jsem se nemusel tahat s celou váhou a vzal jsem si jen to
,co se dá zpeněžit.Teď je na čase sejmout boháčovu vdovu a
pak to jeho krysí plémě.Uvidím co z toho se dá použít pro
přítele Sefirona a co hodím prasatům.Víte prasata zlikvidujou
kosti i maso a žádná stopa nepovede ke mně.Musím už po tisící
poděkovat svýmu otci i zesnulému řezníku Tiberiovi,té svini
za vyškolení v řemesle.Po otci jsem hrobař a jinak řezník a
Sefiron mne školí v nekromantii.......
Dnes byl prima den,byl jsem pozván na svatbu.Už asi tak týden
se potuluji kolem města Hellgate a pátrám po hřbitovech a
hledám hrobku zapovězených.Mají tam být oči Salome,dávno
již mrtvé čarodějky,vetknuté do páru prstenů.Nejsem zdaleka
první co pátrá po oněch prstenech.Je jisté že svatební noc
nenastane,neboť nevěsta bez srdce leží nyní na dvoře fary
,hned vedle svého milého,roztrženého pomocí dvou valachů na
dva kusy,od rozkroku ke krku.Krev jeho její faráře a rodičů
nevěsty,tvoří vnější kruh a jejich hlavy s pohledy do středu
,zas vrcholy pěticípé hvězdy pentagramu.Srdce panny a mužství
panice vaří můj sluha Frike v hrnci s krví a vnitřnostmi
šestice svědků ze svatby.Tato vroucí polévka,se má zítra
v noci při ůplňku,chrstnout do středu pentagramu,kde by
se měl objevit démon krve s jedinou odpovědí na jedinou
otázku:Kde jsou oči Salome??? Nyní je nutné nalézt hřbitov
sebevrahů a na jejich hrobech nasbírat bobule zkaženosti
dozrávající k půlnoci den před úplňkem........
Nezdar,zatracenej nezdar,dnes byl úplněk a dnes se mělo
vydařit kouzlo.Portál se mi podařilo otevřít a démon
krve se objevil,řekl mi kde je hrobka zapovězených a
kde mám hledat vstup.Dorazil jsem asi během hodiny na
šibeniční vrch,společně se svým sluhou Frikem.Kamenný
poklop byl rozmlácen na kusy a na konci schodiště hluboko
v kryptě jsem nalezl dva dobrodruhy,mrtvé řádově pár hodin
,prohledal jsem všechna zákoutí včetně rakví i uren s popelem
,nic,nikde nic.Salominy oči zmizely.Ve vzteku jsem vyběhl z
krypty a máchnutím mečem uťal hlavu Frikovi.Odcházel jsem
nepříčetný vzteky,od šibenice směrem na východ ke krokodýlí
zátoce,když v tom jsem se propadl do zvláštní prohlubně
.Chvíli se mi točila hlava,než jsem si uvědomil své okolí
.Koukám jeskyně a zpola zasypaná zřícenou klenbou.Nejvíc
mne upoutal předmět,matně se lesknoucí šedo-stříbrnou barvou
vejcovitého tvaru.Oh ano je to neuvěřitelné,našel jsem
nepoškozené dračí vejce.Otevřel jsem cestovní čutoru a s
pomocí vody a svého pláště očistil dané vejce.Sundal jsem
si plášť a svůj nový poklad pečlivě zabalil a schoval do
cestovního vaku.Sbohem městečko Hellgate,kráčím do křemenných
hor,ukrýt největší poklad známého světa,dračí vejce.Po
cestě se mi stala nemilá nehoda,vejce prasklo,ale pak,pak
jsem byl svědkem zázraku,v kráse se přede mnou zrodila UTARES
černá dračí samice.během týdne jsem došel do křemenných hor
a předal Utares kouzelníkům Oberonu k výchově.Nyní jsem se
vydal do města Swampy Ground prozkoumat knihovnu nečistých
sil a nalézt mapu vstupu do sedmi pekel Skélu.......
Swampy Ground jsem opustil před čtyřmi dny a vydal jsem se
na cestu k jihu do městečka RubWood kde jsem se nalodil
na loď a vyplul poznat nová dobrodružství.Stalo se,hned
druhý den nás přepadli piráti a paluba lodi Shebaba zrudla
krví,utínal jsem prsty zápěstí hlavy a nohy s písní na rtech
.Krev cákala všude a pirátů jako by neubývalo.Stal jsem se
zuřivým tygrem a znásobil své bojové úsilí.V řevu a všem tom
zmatku a zabíjení,zcákán krví svou i nepřátel,jsem působil jak
démon podsvětí.Piráti začli ustupovat a řvát hrůzou.Pohrdajíc
smrtí jsem se zasmál a zvolal na zbytek posádky,vzhůru chlapci
a na ně.Zmasakrovali jsme je a přeživším uťali hlavy a na
znamení vítězství,je nabodali na hroty kopí a nechali sušit
na slunci.Opustil jsem palubu Shebaby a přešel na pirátskou
Chcíplou krysu,větší a rychlejší loď a Shebabu zapálil a potopil
.Nyní jsem se stal pirátem a ani jeden přístav,farma,pobřežní
vesnice,válečná nebo obchodní loď,nepřežili mou návštěvu a krev
tekla proudem a hlavy umrlců,už nebylo kam dávat,loď jsem
přejmenoval na dead man's Crutch neboli umrlčí berla.Pro
množství nabodnutých hlav,byla má loď,nazývána lodí smrti
.A smrt rozsévala každým dnem.......
Přistáli jsme,no počítám,dost tvrdě.Přeživších tak do 20ti
mužů a 38 žen.Počasí nám dost nepřálo,došel proviant a později
i voda.Ztraceni v mořích,vodní plocha,kam až oko dohlédlo.Hlad
a umírání!Zpočátku jsme mrtvé,civilizovaně pohřbívaly do vod
oceánu,ale později jsme je začli skladovat,coby jedinou potravinu
k uloveným rybám.Už na lodi jsme utvářeli malé skupiny,hledající
slabší jedince,odsouzené ke konzumaci.Po několika dnech,tohoto
hledání potravy,jsme naskládali do prádelního kotle,chaluhy ryby
a části těl mrtvých námořníků a začli jsme vařit,mořskou polévku
z mořské vody.Kanibalismus se opakoval během cesty snad každý
druhý-třetí den.Mnozí sílící muži,když si uvědomili,čeho se
dopustili,spáchali sebevraždu a stali se,pro nás ostatní o to
dřívějším chodem.Přišla další bouře a občerstvila naše síly,sladkou
deštivou vodou.Silný vítr nás hnal na ostrov,jenž se najednou
objevil z vln a posílil naše naděje na přežití.....
Dnes ráno jsem se vzbudil a řekl jsem si dost,šel jsem kolem starosty,
máchnul mačetou a useknul mu hlavu.Svolal jsem zbylé osazenstvo vesničky,
povídám vám jedu pryč a beru sebou pár žen a každýho kdo se přidá.Už mi
tenhle ostrov leze krkem.A na druhý den jsme skutečně vypluli domů já 5
chlapů a 8 žen s dětmi.Do Lut Masagre,jsme se plavili asi deset dní,přístav
jsme uctili masakrem,protože jsme potkali nenáviděné korzáry lilie,
největší vrahouny moří a pirátů jako my.Byla nás jen hrstka,ale nahnali
jsme jim dosti strachu,uťané ruce nohy hlavy rozpáraná břicha,krve
všude dost,klouzali jsme po vnitřnostech našich i jejich mužů a žen,
dokud poslední korzár nekrvácel na nůž či sekeru.Výsledkem bylo to že
jsem zůstal zase sám ostatní se stali potravou ptáků a červů,v krvi
skončila má cesta po moři a taky krvavá cesta piráta.Po krátké koupeli
v moři jsem posbíral pár drobností a poklad ze své lodi a vydal se do
vnitrozemí za legendární dýkou pavouka v černých lesích na severu do
jeskyní hniloby a rozkladu kanibalských trpasličích lidí kmene Malacreanza.
Stali jsme se vykradači hrobů sbírali jsme bohatství mrtvých
zbraně šperky vše co se nám mohlo hodit stali se z nás prokletí
nekromanceři vyhoštění z řádů pro naši touhu využívat duchy
kostlivce i nemrtvé utvořily jsme chaos a všemocné armády temnot
kráčeli v našich šlépějích každý zabitý člověk posloužil jako
tři naši válečníci maso bez kostí utvořilo celistvost a stalo
se zombie kosti utvořily skelet válečníka a duše byla třetí
součást uzmutá bohům jen proto aby vysávala životní energie
pro posilování našich armád.Stali jsme se hrozbou obydlených
ostrovů a později i pevnin a kontinentů jak se naše zkáza
šířila světem i dnes jsme zde a budeme tu dokud nepohltíme
celý svět..........
Probudil jsem se dnes dost pozdě,podle slunce táhlo na poledne
,pocítil jsem i teď po víc jak šesti hodinách spánku,tíhu únavné
noci.Včera ráno pohřeb největšího boháče okolí.Musím říct,že má
vynalézavé příbuzné.Vono muset ho rozpárat a pohrabat se
vnitřnostma abych našel šperky a zlato,není zrovna běžná
věc.Bohové to bylo krve,hlavní je,že ten bastard je tuhej
.Navíc Sefiron platí velice dobře za končetiny i hlavu,no
bylo nakonec lepší,že jsem je useknul od toho těla,aspoň
jsem se nemusel tahat s celou váhou a vzal jsem si jen to
,co se dá zpeněžit.Teď je na čase sejmout boháčovu vdovu a
pak to jeho krysí plémě.Uvidím co z toho se dá použít pro
přítele Sefirona a co hodím prasatům.Víte prasata zlikvidujou
kosti i maso a žádná stopa nepovede ke mně.Musím už po tisící
poděkovat svýmu otci i zesnulému řezníku Tiberiovi,té svini
za vyškolení v řemesle.Po otci jsem hrobař a jinak řezník a
Sefiron mne školí v nekromantii.......
Dnes byl prima den,byl jsem pozván na svatbu.Už asi tak týden
se potuluji kolem města Hellgate a pátrám po hřbitovech a
hledám hrobku zapovězených.Mají tam být oči Salome,dávno
již mrtvé čarodějky,vetknuté do páru prstenů.Nejsem zdaleka
první co pátrá po oněch prstenech.Je jisté že svatební noc
nenastane,neboť nevěsta bez srdce leží nyní na dvoře fary
,hned vedle svého milého,roztrženého pomocí dvou valachů na
dva kusy,od rozkroku ke krku.Krev jeho její faráře a rodičů
nevěsty,tvoří vnější kruh a jejich hlavy s pohledy do středu
,zas vrcholy pěticípé hvězdy pentagramu.Srdce panny a mužství
panice vaří můj sluha Frike v hrnci s krví a vnitřnostmi
šestice svědků ze svatby.Tato vroucí polévka,se má zítra
v noci při ůplňku,chrstnout do středu pentagramu,kde by
se měl objevit démon krve s jedinou odpovědí na jedinou
otázku:Kde jsou oči Salome??? Nyní je nutné nalézt hřbitov
sebevrahů a na jejich hrobech nasbírat bobule zkaženosti
dozrávající k půlnoci den před úplňkem........
Nezdar,zatracenej nezdar,dnes byl úplněk a dnes se mělo
vydařit kouzlo.Portál se mi podařilo otevřít a démon
krve se objevil,řekl mi kde je hrobka zapovězených a
kde mám hledat vstup.Dorazil jsem asi během hodiny na
šibeniční vrch,společně se svým sluhou Frikem.Kamenný
poklop byl rozmlácen na kusy a na konci schodiště hluboko
v kryptě jsem nalezl dva dobrodruhy,mrtvé řádově pár hodin
,prohledal jsem všechna zákoutí včetně rakví i uren s popelem
,nic,nikde nic.Salominy oči zmizely.Ve vzteku jsem vyběhl z
krypty a máchnutím mečem uťal hlavu Frikovi.Odcházel jsem
nepříčetný vzteky,od šibenice směrem na východ ke krokodýlí
zátoce,když v tom jsem se propadl do zvláštní prohlubně
.Chvíli se mi točila hlava,než jsem si uvědomil své okolí
.Koukám jeskyně a zpola zasypaná zřícenou klenbou.Nejvíc
mne upoutal předmět,matně se lesknoucí šedo-stříbrnou barvou
vejcovitého tvaru.Oh ano je to neuvěřitelné,našel jsem
nepoškozené dračí vejce.Otevřel jsem cestovní čutoru a s
pomocí vody a svého pláště očistil dané vejce.Sundal jsem
si plášť a svůj nový poklad pečlivě zabalil a schoval do
cestovního vaku.Sbohem městečko Hellgate,kráčím do křemenných
hor,ukrýt největší poklad známého světa,dračí vejce.Po
cestě se mi stala nemilá nehoda,vejce prasklo,ale pak,pak
jsem byl svědkem zázraku,v kráse se přede mnou zrodila UTARES
černá dračí samice.během týdne jsem došel do křemenných hor
a předal Utares kouzelníkům Oberonu k výchově.Nyní jsem se
vydal do města Swampy Ground prozkoumat knihovnu nečistých
sil a nalézt mapu vstupu do sedmi pekel Skélu.......
Swampy Ground jsem opustil před čtyřmi dny a vydal jsem se
na cestu k jihu do městečka RubWood kde jsem se nalodil
na loď a vyplul poznat nová dobrodružství.Stalo se,hned
druhý den nás přepadli piráti a paluba lodi Shebaba zrudla
krví,utínal jsem prsty zápěstí hlavy a nohy s písní na rtech
.Krev cákala všude a pirátů jako by neubývalo.Stal jsem se
zuřivým tygrem a znásobil své bojové úsilí.V řevu a všem tom
zmatku a zabíjení,zcákán krví svou i nepřátel,jsem působil jak
démon podsvětí.Piráti začli ustupovat a řvát hrůzou.Pohrdajíc
smrtí jsem se zasmál a zvolal na zbytek posádky,vzhůru chlapci
a na ně.Zmasakrovali jsme je a přeživším uťali hlavy a na
znamení vítězství,je nabodali na hroty kopí a nechali sušit
na slunci.Opustil jsem palubu Shebaby a přešel na pirátskou
Chcíplou krysu,větší a rychlejší loď a Shebabu zapálil a potopil
.Nyní jsem se stal pirátem a ani jeden přístav,farma,pobřežní
vesnice,válečná nebo obchodní loď,nepřežili mou návštěvu a krev
tekla proudem a hlavy umrlců,už nebylo kam dávat,loď jsem
přejmenoval na dead man's Crutch neboli umrlčí berla.Pro
množství nabodnutých hlav,byla má loď,nazývána lodí smrti
.A smrt rozsévala každým dnem.......
Přistáli jsme,no počítám,dost tvrdě.Přeživších tak do 20ti
mužů a 38 žen.Počasí nám dost nepřálo,došel proviant a později
i voda.Ztraceni v mořích,vodní plocha,kam až oko dohlédlo.Hlad
a umírání!Zpočátku jsme mrtvé,civilizovaně pohřbívaly do vod
oceánu,ale později jsme je začli skladovat,coby jedinou potravinu
k uloveným rybám.Už na lodi jsme utvářeli malé skupiny,hledající
slabší jedince,odsouzené ke konzumaci.Po několika dnech,tohoto
hledání potravy,jsme naskládali do prádelního kotle,chaluhy ryby
a části těl mrtvých námořníků a začli jsme vařit,mořskou polévku
z mořské vody.Kanibalismus se opakoval během cesty snad každý
druhý-třetí den.Mnozí sílící muži,když si uvědomili,čeho se
dopustili,spáchali sebevraždu a stali se,pro nás ostatní o to
dřívějším chodem.Přišla další bouře a občerstvila naše síly,sladkou
deštivou vodou.Silný vítr nás hnal na ostrov,jenž se najednou
objevil z vln a posílil naše naděje na přežití.....
Dnes ráno jsem se vzbudil a řekl jsem si dost,šel jsem kolem starosty,
máchnul mačetou a useknul mu hlavu.Svolal jsem zbylé osazenstvo vesničky,
povídám vám jedu pryč a beru sebou pár žen a každýho kdo se přidá.Už mi
tenhle ostrov leze krkem.A na druhý den jsme skutečně vypluli domů já 5
chlapů a 8 žen s dětmi.Do Lut Masagre,jsme se plavili asi deset dní,přístav
jsme uctili masakrem,protože jsme potkali nenáviděné korzáry lilie,
největší vrahouny moří a pirátů jako my.Byla nás jen hrstka,ale nahnali
jsme jim dosti strachu,uťané ruce nohy hlavy rozpáraná břicha,krve
všude dost,klouzali jsme po vnitřnostech našich i jejich mužů a žen,
dokud poslední korzár nekrvácel na nůž či sekeru.Výsledkem bylo to že
jsem zůstal zase sám ostatní se stali potravou ptáků a červů,v krvi
skončila má cesta po moři a taky krvavá cesta piráta.Po krátké koupeli
v moři jsem posbíral pár drobností a poklad ze své lodi a vydal se do
vnitrozemí za legendární dýkou pavouka v černých lesích na severu do
jeskyní hniloby a rozkladu kanibalských trpasličích lidí kmene Malacreanza.