• Vážení hráči, Dne 1.02.2023 (středa) bude hra aktualizována na verzi 2.280. V důsledku toho se do hry nebudete moci po určitou dobu přihlásit. Níže naleznete podrobný seznam změn. Děkujeme za pochopení. Více informací najdete na herním fóru
  • Vážení hráči, vyslyšte volání Nike, bohyně vítězství - hledá nejlepší atlety pro účast na zimní Grepolympiádě! Více informací najdete na herním fóru

Grepo expedice - Geredis

DeletedUser

Guest
„Zima roku 100 n. l. byla snad ta nejkrutější v celých dějinách Grepolisu.“ Shodují se meteorologové v čele s Geredisem – představitelem dnešního Hydrometeorologického ústavu Tajemného řádu Fénixe Ac.
„Severské větry bičovaly a sužovaly nebohé občany mých měst a já tomu již nemohl dále přihlížet.“ Konstatuje Geredis smutně a otáčí se ke svým nejbližším spolubojovníkům.
„Thasossi“ osloví zavalitého, avšak usměvavého muže po své pravici. „Vypadá to, že jsme nuceni se přestěhovat. Ta zima je krapet silnější, než nám bylo řečeno od našich špehů, kterým jsme zaplatili nehorázné částky stříbra, aby pro zjistili, jak silná bude následující zima. Všechno dřevo jsme použili při stavbě kolonizační lodě a zapomněli jsme na to, že bychom měli něco uschovat jako topivo.“ Doplní, když vidí zdvižené obočí svého přítele.
„Budeme potřebovat připravit lodě, shromáždit obyvatele a další spoustu důležitých věcí!“ Pronesl Geredis rázným hlasem a pokynem ruky dává svým kolegům povel k rozchodu. Pro dnešek budou mít o práci postaráno, pomyslel si.
„A kam máme namířeno drahý příteli?“ Vytrhne jej Thasoss ze zamyšlení svým hlubokým uklidňujícím basem. „Ptáš se kam?“ Odpoví Geredis a přechází místnost směrem k zvětšenině mapy, jež je hřebíky přibitá k protější straně stěny. Zavře oči a zdvihne prst k jednomu maličkému slovu na mapě – Antarktida, tak znělo to slovo. „Ano, Antarktida, zde zkusíme své štěstí! Jistě tam bude horko jak v rozehřáté peci.“ Otočí se opět na svého přítele a hledí do napůl zmateného šokovaného obličeje.
Neuběhlo ani několik hodin a vydali jsme se společně na cestu. Moře bylo přívětivé, bohům jsme obětovali balíček kvalitních gumových medvídků a zaslouženě jsme proto celou cestu „válely švestky“, zatímco vítr, který se opíral do našich plachet, odváděl všechnu práci za nás.
„Řeknu Ti Geredisi, nebýt toho, že jsi nás přinutil opustit naše rodné město, bych tam býval shnil. Tady vládne taková pohoda, dokonce i ten šimpanz z nepřátelské alianci si tamhle u baru dává další koktejl.“ Povídá Thasoss ostatním po čtvrté skleničce Absinthu. „Stejně se mi však stýská po rodném městě, snad to na té Antarktidě bude alespoň stejně útulné, jako u nás doma.“
Thasoss se však ve svém přání mýlil, jak jsme zjistili následujícího dne, když naše loď zakotvila v nedalekém přístavu. Sestoupili jsme na zem a nevěřícně jsme se po sobě podívali. Všude před námi ležela nehostinná ledová země a my jsme očividně byli jedinými obyvateli.
Dali jsme se však do budování našich prvních měst a brzy nad opuštěnou Antarktidou vlála první vlaječka Tajemného Řádu Fénixe Ac. Během pár měsíců jsme se rozrostli nebývalou rychlostí, dokonce jsme na této nepříznivé půdě vypěstovali i první zemědělské plodiny pro naše obyvatele – byly to ředkvičky.

No, už je celkem pozdě a mně se již začíná klížit oči. Zakončím proto tento příběh, půjdu se spokojeně natáhnout a budu jedině doufat, že můj příběh inspiruje nějakého dalšího pisálka. Pište příběhy, ať je nás víc. :)
 
Naposledy upraveno moderátorem:

DeletedUser

Guest
Výše uvedený příspěvek je pouhý kýč určený pro potěchu hráčům z aliancí Tajemný řád Fénixe, Tajemný řád Fénixe Ac. a všem jejich spojencům! Příspěvek nemá za cíl pohoršit či jakkoli zesměšnit jakéhokoliv z hráčů světa Iota. O svolení použít osobu hráče Thasoss v příběhu jsem zajisté požádal a bylo mi proto uděleno. Nepřímá charakteristika Thasosse je úmyslně přehnána.
 
Nahoru