DeletedUser10159
Guest
V této části se budu věnovat vztahu historie a mytologie, kdy mytologie zasahuje do dějin či dějiny sami jsou nějak do mytologie zakomponovány.
Každý systém má nějaké legendy o vzniku světa, mýty o vysvětlení různých úkazů. Vzhledem k historii jsou nejzajímavější legendy o vzniku světa. Často jich však bývá tolik, zvláště v Egyptě, že jejich výčet by byl na samostatné stránky. Uvedu tedy pouze jednu nejznámější u každého mytologického systému.
Řecká mytologie
Dějiny Řecka byly celkem odproštěny od puncu mýtů. Řekové sami samozřejmě měli legendy o vzniku světa, ale pozdější filosofické myšlení od těchto mýtů oprošťuje.
Přesto však nelze ignorovat některé prvky, které se zde objevují. V eposech Ilias a Odyssea je mytologie součástí běhu dějiny. Do činů lidí zasahují bohové a naopak. Přitom samotná Trójská válka má nejspíše pravdivý základ.
Dalším příkladem je původ Alexandra Makedonského. Jeho matka prohlašovala, že Alexandr je synem boha, což mu dává více pravomocí a moci než synovi člověka.
Řecký mýtus o vzniku světa říká, že na počátku byl Chaos ze kterého vystoupila Gaia. Ta sama přivedla na svět Urana, boha nebe. Uranos pak zplodil s Gaiou Titány a celou řadu bytostí. Titáni se chopili vlády. Kronos vlastního otce však vykastroval a svrhl. Sám pak byl opět svržen svým synem Diem, čímž začíná vláda olympských bohů, kteří sami pochází z rodu Titánů. Bohové pak stvořili mnoho bytostí a rozdělili si vládu na jednotlivými částmi země, kterou Gaia představuje.
Egyptská mytologie
Zde je provázanost dějiny a mýtů daleko silnější.
Například faraon Thutmose IV. prohlašoval, že se stal králem z vůle boha Hora poté, co na jeho přání vyklidil písek navršený okolo Sfingy.
Samo faraóni odvozovali svůj původ od bohů a brali si z nich příklad. Mezi bohy bylo běžné, že si bratr bral za ženu svou vlastní sestru. Tento postup byl tedy běžně používán i v rodině faraóna. Přímým příkladem může být Kleopatra VII., která si takto bere za muže svého vlastního bratra Ptolemaja XIV. Tato praxe byla však daleko starší a byla všeobecně uznávana jako tradice.
Mýtus o vzniku světa říká, že na pořátku byl prapůvodní oceán z kterého se vynořil Ra. Ten stvořil ostaní bohy, boha země Geba, bohyni oblohy Nut a boha vzduchu Šua. Ti vytvořili hmotný svět. Přitom Geb a Nut spolu zplodili další božstva.
Severská mytologie
Severská mytologie je kapitolou sama o sobě. Kvůli nepříliš velké centralizaci a absenci jednotné velké říše se mýty v dějinách zobrazují spíše jako tendence. Vyjímkou je však vize budoucnosti, Ragnarök.
Tento mytologický systém je v jádru velmi fatalistický. Budoucnost světa je dána a nikdo ji nezmění. V poslední bitvě stanou proti sobě odvěcí nepřátelé, ledoví obři a bohové. Mnoho bohů zahyne, mnoho obrů a příšer na straně druhé bude pobyto. Svět, tak jak je známe, bude zničen. Někteří bohové a tvorové však přežijí a vytvoří novou a lepší zemi, plnou blahobytu a míru. Svět tedy neskončí, ale bude změněn ohněm a válkou.
Mýtus o vzniku světa říká, že na počátku byla kráva Audhumla, která z ledu vylízala obra Ymira. Jeho pak zabili jeho vlastní synové, bohové Ódin, Vili a Vé. Jeho tělo pak bylo použito na stavbu světa. Jeho krev naplnila potoky a oceány, jeho lebka se stala nebeskou klenbou, jeho kosti horami. Ymir však nebyl jediný obr. Bylo zde celé plemeno, z kterého místy pocházeli bohové. Jinde bohové vznikají opět z Ymira, ale už pouze ze země jako jeho těla.
Každý systém má nějaké legendy o vzniku světa, mýty o vysvětlení různých úkazů. Vzhledem k historii jsou nejzajímavější legendy o vzniku světa. Často jich však bývá tolik, zvláště v Egyptě, že jejich výčet by byl na samostatné stránky. Uvedu tedy pouze jednu nejznámější u každého mytologického systému.
Řecká mytologie
Dějiny Řecka byly celkem odproštěny od puncu mýtů. Řekové sami samozřejmě měli legendy o vzniku světa, ale pozdější filosofické myšlení od těchto mýtů oprošťuje.
Přesto však nelze ignorovat některé prvky, které se zde objevují. V eposech Ilias a Odyssea je mytologie součástí běhu dějiny. Do činů lidí zasahují bohové a naopak. Přitom samotná Trójská válka má nejspíše pravdivý základ.
Dalším příkladem je původ Alexandra Makedonského. Jeho matka prohlašovala, že Alexandr je synem boha, což mu dává více pravomocí a moci než synovi člověka.
Řecký mýtus o vzniku světa říká, že na počátku byl Chaos ze kterého vystoupila Gaia. Ta sama přivedla na svět Urana, boha nebe. Uranos pak zplodil s Gaiou Titány a celou řadu bytostí. Titáni se chopili vlády. Kronos vlastního otce však vykastroval a svrhl. Sám pak byl opět svržen svým synem Diem, čímž začíná vláda olympských bohů, kteří sami pochází z rodu Titánů. Bohové pak stvořili mnoho bytostí a rozdělili si vládu na jednotlivými částmi země, kterou Gaia představuje.
Egyptská mytologie
Zde je provázanost dějiny a mýtů daleko silnější.
Například faraon Thutmose IV. prohlašoval, že se stal králem z vůle boha Hora poté, co na jeho přání vyklidil písek navršený okolo Sfingy.
Samo faraóni odvozovali svůj původ od bohů a brali si z nich příklad. Mezi bohy bylo běžné, že si bratr bral za ženu svou vlastní sestru. Tento postup byl tedy běžně používán i v rodině faraóna. Přímým příkladem může být Kleopatra VII., která si takto bere za muže svého vlastního bratra Ptolemaja XIV. Tato praxe byla však daleko starší a byla všeobecně uznávana jako tradice.
Mýtus o vzniku světa říká, že na pořátku byl prapůvodní oceán z kterého se vynořil Ra. Ten stvořil ostaní bohy, boha země Geba, bohyni oblohy Nut a boha vzduchu Šua. Ti vytvořili hmotný svět. Přitom Geb a Nut spolu zplodili další božstva.
Severská mytologie
Severská mytologie je kapitolou sama o sobě. Kvůli nepříliš velké centralizaci a absenci jednotné velké říše se mýty v dějinách zobrazují spíše jako tendence. Vyjímkou je však vize budoucnosti, Ragnarök.
Tento mytologický systém je v jádru velmi fatalistický. Budoucnost světa je dána a nikdo ji nezmění. V poslední bitvě stanou proti sobě odvěcí nepřátelé, ledoví obři a bohové. Mnoho bohů zahyne, mnoho obrů a příšer na straně druhé bude pobyto. Svět, tak jak je známe, bude zničen. Někteří bohové a tvorové však přežijí a vytvoří novou a lepší zemi, plnou blahobytu a míru. Svět tedy neskončí, ale bude změněn ohněm a válkou.
Mýtus o vzniku světa říká, že na počátku byla kráva Audhumla, která z ledu vylízala obra Ymira. Jeho pak zabili jeho vlastní synové, bohové Ódin, Vili a Vé. Jeho tělo pak bylo použito na stavbu světa. Jeho krev naplnila potoky a oceány, jeho lebka se stala nebeskou klenbou, jeho kosti horami. Ymir však nebyl jediný obr. Bylo zde celé plemeno, z kterého místy pocházeli bohové. Jinde bohové vznikají opět z Ymira, ale už pouze ze země jako jeho těla.