DeletedUser
Guest
Řecké báje a pověsti jsou plné fantasie a dobrodružství...Nechal jsem se tedy inspirovat a vymyslel jsem příběh statečného Perase...
"Nevím co je hezčí...Jestli vítr, který fouká od severu, nebo mořské vlny, které omývají útesy na jihu...Jedno je ale jisté...At je hezčí cokoliv, tak to není pěknější, než ty ," oslovil Peras Eylu...Tyto dvě děti seděly na kmeni stromu a nehrály si s ostatními...
...A jak čas plynul, jejich láska rostla, rozvíjela se a kvetla jako stromy v nedalekých lesích...
...A čas plynul...
...Dny...Týdny...Roky...
Mladý dřevorubec Peras vběhl do chaty u lesa, sebral sekeru a vyběhl ven...Ven, kde se válčilo..."Jejich oddíly pochodují poblíš našich stříbrných dolů ," informoval Perase jeden jeho přítel...On ale hledal něco jiného...Vykryl se meči jednoho nepřítele svým malým kulatým štítem a rozdrtil mu lebku, do druhého vrazil takovou silou, že spadl z nedalekého útesu...Vtom se ozval okouzlující Eylin výkřik o pomoc...Přicházel od kamenolomů...Peras se ani neohlédl na svého dalšího protivníka, kterého nechal ležet v prachu za sebou...Pospíchal...Srazil na kolena další tři bojovníky, kteří drželi Eylu, kterou chtěli odvést do otroctví...Než, ale přistála těžká sekera na hlavě čtvrtému Eyla uklozla na kameni a spadla do nejhlubší části lomu...Peras ještě netušil, že by bylo jednoduší Eylu vysvobodit z otroctví, než z toho, kam musel tedkom...Musel do...
"...Podsvětí, Eyla - má láska..."Takové byly Perasovy myšlenky...Nevšímal si toho, že má hlad, i žízen, ani toho, že má chodidla jako v jednom ohni, protože den po bitvě byl mnoho mil od svého domova...Běžel totiž pro svou lásku...
...A tak ho cesta zavedla ,přes moře, i hory, na Krétu, kde leželo několik paláců zničeno "přírodními katastrofami"...Peras uvažoval dlouho, kam se vydat a došel k závěru, že Hádes má svou zemi pod Krétou...Věděl, že záleží na tom, čemu on věří a on věřil, že svou lásku vysvobodí a věřil také, že Kréta je ta správná cesta...
Několik dní Peras plul mořem, až cítil a věřil, že zde se musí naposledy nadechnout čerstvého vzduchu moře...Skočil do vody a plaval do největší hloubky...Když mu došel vzduch nadechl se...Několik chvil si to neuvědomoval...Ale potom si uvědomil, že může dýchat, že není mokrý, a že nemusí plavat...
...Mnoho dní pak šel zatuchlými chodbami až došel ke...
"Sfinga" Vzpoměl si na vypravování svých rodičů..."Dám ti tři otázky...Jestli je zodpovíš, pomohu ti, jestli ne, nezabiji tě - nebot bez pomoci zahyneš sám" promluvila...
"Co je ostré, i mocné,
co je nejvyšší ze všech živlů,
Co nalézt nemůžeš,
ale co si najde tebe,
co praotcem hor a kopců je,
odpověz..."
"Živly nemají někoho nadřazeného...Ale vítr je ze všech nejvýš...Až nad horami..."...
"Co P, i M je,
Co více druhů má,
co obrovké ,i nekonečné se nazývá,
tak zní druhá hádanka má..."
"Nedává to smyls...P, i M...Poseidon, i Moře...Ne, ne počkej - tak nezní odpověd...Odpověd je Voda...Tudíš dejme písmeno V...
"Co nejmocnější zbraní je,
co také darem nám dáno bylo,
co nám všem vládne,
co tě sem přivedlo..."
"Víra ," řekl bez váhání Peras...Obrovská sfinga se začala pomalu otáčet - a Peras s ní...Kdyby měl to co se stalo vypovědět nedokázal by to..."Nikdo živý podsvětí spatřit nesmí, ale tobě dávám dar - tento šátek, kterým si zavážeš oči a půjdeš do tamhle té skály a projdeš jí...Nikam se nebudeš dívat, nebo tě čeká těžký osud...Za tři hodiny vykřikneš to, co si přeješ a dostaneš to...Objevíte se na ostrově, kde budete muset rychle plavat, nebo zemřete...Udělej co to říkám," a Peras poslechl...
...
Peras objal překrásnou Eylu a políbil jí...Slunce zapadalo a oni se vrhli do vody...Začalo zemětřesení...Z vody se vynořilo něco obrovského - hydra posedlá zlémi duchy..."Ty se zachran - támhle je malý ostrov - jsou na něm přístavy...Já už sluneční svit vícekrát nezažiju..." promluvil Peras..."Ne...Měla jsem ti to říct...Budeme mít díte a" vtom jí Peras zarazil : "Tak to musí být..."...Vrhl se pod vodu, přichytil se malého útesu na dně a hydra ho pomalu omotávala svými hlavami...Peras vytasil svůj meč a vylomil jí tři zuby z jedné hlavy na jednou...Ale to bylo poslední co vykonal...Naklonil svou hlavu a naposledy ve svém životě , i když mlhavě, spatřil Eylu...
Eyla porodila syna a vychovávala ho...Byl po svěm otci a jméno nesl Ormar...A tak mohl příběh o statečném srdci Perasově žít dál...
"Nevím co je hezčí...Jestli vítr, který fouká od severu, nebo mořské vlny, které omývají útesy na jihu...Jedno je ale jisté...At je hezčí cokoliv, tak to není pěknější, než ty ," oslovil Peras Eylu...Tyto dvě děti seděly na kmeni stromu a nehrály si s ostatními...
...A jak čas plynul, jejich láska rostla, rozvíjela se a kvetla jako stromy v nedalekých lesích...
...A čas plynul...
...Dny...Týdny...Roky...
Mladý dřevorubec Peras vběhl do chaty u lesa, sebral sekeru a vyběhl ven...Ven, kde se válčilo..."Jejich oddíly pochodují poblíš našich stříbrných dolů ," informoval Perase jeden jeho přítel...On ale hledal něco jiného...Vykryl se meči jednoho nepřítele svým malým kulatým štítem a rozdrtil mu lebku, do druhého vrazil takovou silou, že spadl z nedalekého útesu...Vtom se ozval okouzlující Eylin výkřik o pomoc...Přicházel od kamenolomů...Peras se ani neohlédl na svého dalšího protivníka, kterého nechal ležet v prachu za sebou...Pospíchal...Srazil na kolena další tři bojovníky, kteří drželi Eylu, kterou chtěli odvést do otroctví...Než, ale přistála těžká sekera na hlavě čtvrtému Eyla uklozla na kameni a spadla do nejhlubší části lomu...Peras ještě netušil, že by bylo jednoduší Eylu vysvobodit z otroctví, než z toho, kam musel tedkom...Musel do...
"...Podsvětí, Eyla - má láska..."Takové byly Perasovy myšlenky...Nevšímal si toho, že má hlad, i žízen, ani toho, že má chodidla jako v jednom ohni, protože den po bitvě byl mnoho mil od svého domova...Běžel totiž pro svou lásku...
...A tak ho cesta zavedla ,přes moře, i hory, na Krétu, kde leželo několik paláců zničeno "přírodními katastrofami"...Peras uvažoval dlouho, kam se vydat a došel k závěru, že Hádes má svou zemi pod Krétou...Věděl, že záleží na tom, čemu on věří a on věřil, že svou lásku vysvobodí a věřil také, že Kréta je ta správná cesta...
Několik dní Peras plul mořem, až cítil a věřil, že zde se musí naposledy nadechnout čerstvého vzduchu moře...Skočil do vody a plaval do největší hloubky...Když mu došel vzduch nadechl se...Několik chvil si to neuvědomoval...Ale potom si uvědomil, že může dýchat, že není mokrý, a že nemusí plavat...
...Mnoho dní pak šel zatuchlými chodbami až došel ke...
"Sfinga" Vzpoměl si na vypravování svých rodičů..."Dám ti tři otázky...Jestli je zodpovíš, pomohu ti, jestli ne, nezabiji tě - nebot bez pomoci zahyneš sám" promluvila...
"Co je ostré, i mocné,
co je nejvyšší ze všech živlů,
Co nalézt nemůžeš,
ale co si najde tebe,
co praotcem hor a kopců je,
odpověz..."
"Živly nemají někoho nadřazeného...Ale vítr je ze všech nejvýš...Až nad horami..."...
"Co P, i M je,
Co více druhů má,
co obrovké ,i nekonečné se nazývá,
tak zní druhá hádanka má..."
"Nedává to smyls...P, i M...Poseidon, i Moře...Ne, ne počkej - tak nezní odpověd...Odpověd je Voda...Tudíš dejme písmeno V...
"Co nejmocnější zbraní je,
co také darem nám dáno bylo,
co nám všem vládne,
co tě sem přivedlo..."
"Víra ," řekl bez váhání Peras...Obrovská sfinga se začala pomalu otáčet - a Peras s ní...Kdyby měl to co se stalo vypovědět nedokázal by to..."Nikdo živý podsvětí spatřit nesmí, ale tobě dávám dar - tento šátek, kterým si zavážeš oči a půjdeš do tamhle té skály a projdeš jí...Nikam se nebudeš dívat, nebo tě čeká těžký osud...Za tři hodiny vykřikneš to, co si přeješ a dostaneš to...Objevíte se na ostrově, kde budete muset rychle plavat, nebo zemřete...Udělej co to říkám," a Peras poslechl...
...
Peras objal překrásnou Eylu a políbil jí...Slunce zapadalo a oni se vrhli do vody...Začalo zemětřesení...Z vody se vynořilo něco obrovského - hydra posedlá zlémi duchy..."Ty se zachran - támhle je malý ostrov - jsou na něm přístavy...Já už sluneční svit vícekrát nezažiju..." promluvil Peras..."Ne...Měla jsem ti to říct...Budeme mít díte a" vtom jí Peras zarazil : "Tak to musí být..."...Vrhl se pod vodu, přichytil se malého útesu na dně a hydra ho pomalu omotávala svými hlavami...Peras vytasil svůj meč a vylomil jí tři zuby z jedné hlavy na jednou...Ale to bylo poslední co vykonal...Naklonil svou hlavu a naposledy ve svém životě , i když mlhavě, spatřil Eylu...
Eyla porodila syna a vychovávala ho...Byl po svěm otci a jméno nesl Ormar...A tak mohl příběh o statečném srdci Perasově žít dál...
...Taky nevím, jestli jsem nepřekročil znakový limit atd...Jestli ano - no tak co naděláme...Mám smůlu...Nepíšu to kvůli zlatákům a vítěztví (je fakt, že zlatáky nevyužívám, ale víteztví - bral bych) ve hře, ale abych viděl, co dokážu naspat