DeletedUser7227
Guest
Asi každý z vás zná Řecké dějiny, ale víte co bylo ještě předtím? Já ano a budu vám o tom vyprávět.
Ještě předtím než se vytvořily první Řecké státy tak lidé žili v chudých osadách. Neznali v té době války, protože v té době se nemělo o co válčit. Lidé také věděli že existuje nějaký Bůh, ale nevěděli co má na starosti a co umí. Bohové měli zkušenosti s kouzly a se zbrojí, takže věděli že se mohou lidem kdykoli postavit, jenomže nevěděli, že existuje něco jako hrdina, který se v tédo době zrodil a tento hrdina se jmenoval Lasius.
U ohně seděl starý muž k němuž přicházeli vojáci a sedali si okolo něj. Když stařec viděl že lidí přišlo už dost a začal vyprávět... ,, Víte kdysi dávno, když se ještě lidé učili kdo jsou to Bohové a proč tu jsou se v jedné velmi chudé vesnici kde nebyla úroda a vody se vysoušely se narodil ženě jménem La a muži jménem Sius chlapec kterého pojmenovali Lasius tím že složili svá jména dohromady. Ten chlapec měl být hrdina ačkoli to na první pohled nebylo vidět a hrdina měl být protože Země zjistila že hrdina bude zapotřebí. Lidé se naučili že musí Bohům dávat oběti a oni jim za oplátku dají úrodná pole a křišťálové čisté vody. Lidé jim tedy dávali oběti a Bohové jim zase vody a pole, ale nejmocnější Bůh Zeus věděl že mají lidstvo pod rukou a tak požadoval více a více obětí a to už si lidé ani s jídlem pořádně nevystačili a tajně ve sklepeních shromažďovali armády na boj, proti Bohům. Toto se však doneslo k Diovi a on seslal blesky na některá města pro výstrahu. To ale lid nezastrašilo a spojoval vesnice a tvořil z nich města a učil se bojovat a vyrábět brnění. V největším městě žil i Lasius, kterého sem jeho otec jako malého kluka poslal pracovat. Teď už to byl vzrostlý a zdatný mladík a i on chtěl bojovat proti Bohům ačkoli se zrovna zasnoubil a zemřel mu otec, takže se o jeho matku neměl kdo starat, prostě to od něj nebylo vůbec hezké..." Povzdychl stařec a chystal se vyprávět dál, ale někdo z davu se zeptal: ,,A jakto že o něm tolik víš?" Stařec řekl: ,,Protože jsem to já." ,,To není možné." ,,Lžeš!" Pokřikovali na něj lidé. ,,Jsem to já a jestli ne tak ať se na místě propadnu!!!" Stařík začal vyprávět dál. ,,Dostal jsem se tedy do armády a hned za týden jsme měli bojovat proti lidem, kteří se ze strachu přidali k Bohům a byla jich většina než těch co zůstala. Týden rychle uplynul a my stály proti značně silnějšímu nepříteli a čekaly na rozkaz velitele. Já však začal na nepřítele pořvávat: ,, To se nestydíte bojovat proti stejnému druhu jenom kvůli tomu že se bojíte Bohů, kteří nás zneužívají... Stejně si z vás udělají otroky co čekáte když se přidáte na jejich stranu?" ,,Já jsem chtěl získat některé lidi na naší stranu, ale velitel tomu rozuměl tak že chci nepříteli snížit morálku a připadlo mu to jako docela dobrej nápad a tak ostatním vojákům poručil ať se ke mě přidají a pokřikují na ně. Zjevně na tom něco bylo, protože jsme vyhrály nad mnohanásobným nepřítelem, který měl přízeň bohů. Pobily jsme ty co neutekli a po bitvě přišel velitel a pochválil mě za dobrý nápad a i když sem měl v úmyslu úplně něco jiného byl jsem ticho, jelikož kdyby jsem mlčel, asi bych v této bitvě zahynul. Velitel mě u krále největšího města doporučil na jezdce a tak jsem se dostal k jezdcům. Za prvé to bylo jednoduší a za druhé bezpečnější. Mnohokrát jsme bojovaly a já vždy použil tu samou metodu jako v mé první bitvě. Ta metoda byla snad ta nejlepší, jelikož sme nikdy neprohrály a po nějaké té sté bitvě se o mě začalo říkat, že jsem hrdina lidstva." ,,To jste vy???" Zeptal se někdo z davu. ,,Vyprávěl mi o vás můj děd... Určitě je to on lidi. Díky němu prý nikdy neprohrály..." ,,Ano a o tom, že jsem hrdina se dozvěděl samotný Zeus a on mě vyzval k souboji... Já tedy šel na horu Olymp a když sem vyšel na vrchol spatřil jsem samotného Dia a vedle něj jeho manželku Héru. On však nevěděl že cestou jsem potkal Pallas Athénu, která s Diem nesouhlasila s vydíráním lidstva a dala mi dlouhý a ostrý oštěp, ale i Hefaistos, který se s Diem zrovna dvakrát rád neměl mi dal krásné a pevné brnění." Zeus mi řekl: ,,Jsi připraven na souboj ty hrdino?" ,,Jsem " ,, Pustili jsme se do souboje. Zeus si vyčaroval meč a já si navlékl brnění od Héfaistose a vzal oštěp od Athény. Zeus nic nepoznal, až když po mě hodil blesk, který se sklouzl po mém brnění... ,,Kde jsi ho vzal???" ,,Zeptal se, ale já mu neodpověděl a pokračoval sem v boji... Párkrát se střetl můj oštěp s jeho mečem, ale pak mi Zeus řekl: ,, Mně nemůžeš ublížit jsem nesmrtelný" ,,Ano on byl nesmrtelný, ale oštěp který mi dala Athéna proklela dušemi mrtvých které jí dal Hádes... Vzala jen ty, které zbavil těla Zeus. Bodnul jsem Dia do ruky a Zeus viděl, že mu teče z ruky teplá krev. Zeus věděl, že je něco v nepořádku a tak zmizel. S těmito zbraněmi jsem párkrát bojoval, ale pak mi jeden voják uřízl při boji omylem ruku a vyhodili mě z armády. Teď jsem tu a přišel jsem vás podpořit vojáci. Toto je můj syn Fesius, kterému předám kopí Athény a Hefaistovo brnění brantě ho v boji musí dnes zabít Dia a ukončit tuto válku." Lidé se podívali na chlapce a slíbili že ho ochrání.
Chladné ráno je. A lidé se připravují k boji. Zeus požádal mrtvé hříšníky, že když mu pomohou vyhrát válku spasí jejich duše. Lidé čekají na bitevním poli. Najednou vidí přicházet hromadu zohavených a špinavých mužů v čele s Diem. Fesius a jeho otec Lasius vedle sebe a za nimi armáda vojáků...
Začala bitva a Lasius, už velmi starý muž prosekává cestu Fesiusovi a armáda jim je po boku. Lasius padl probodnut mečem Diovým avšak Fesius přistoupil k Diovi což Zeus nečekal... Nevěděl že má syna, který nosí jeho brnění a oštěp. Fesius probodl Dia a Diova armáda se opět proměnila v prach. Fesius poklekl k raněnému otci a ten mu řekl, že hrdinský titul předává jemu...
Lasius zemřel jako hrdina díky kterému byla ukončena válka mezi Bohy a lidmi.....
Musel sem to psát dvakrát kvůli tomu že mi bezdůvodně vypl net. ale aspoň sem to upravil a podruhé sem to psal 1h 40 min
Ještě předtím než se vytvořily první Řecké státy tak lidé žili v chudých osadách. Neznali v té době války, protože v té době se nemělo o co válčit. Lidé také věděli že existuje nějaký Bůh, ale nevěděli co má na starosti a co umí. Bohové měli zkušenosti s kouzly a se zbrojí, takže věděli že se mohou lidem kdykoli postavit, jenomže nevěděli, že existuje něco jako hrdina, který se v tédo době zrodil a tento hrdina se jmenoval Lasius.
U ohně seděl starý muž k němuž přicházeli vojáci a sedali si okolo něj. Když stařec viděl že lidí přišlo už dost a začal vyprávět... ,, Víte kdysi dávno, když se ještě lidé učili kdo jsou to Bohové a proč tu jsou se v jedné velmi chudé vesnici kde nebyla úroda a vody se vysoušely se narodil ženě jménem La a muži jménem Sius chlapec kterého pojmenovali Lasius tím že složili svá jména dohromady. Ten chlapec měl být hrdina ačkoli to na první pohled nebylo vidět a hrdina měl být protože Země zjistila že hrdina bude zapotřebí. Lidé se naučili že musí Bohům dávat oběti a oni jim za oplátku dají úrodná pole a křišťálové čisté vody. Lidé jim tedy dávali oběti a Bohové jim zase vody a pole, ale nejmocnější Bůh Zeus věděl že mají lidstvo pod rukou a tak požadoval více a více obětí a to už si lidé ani s jídlem pořádně nevystačili a tajně ve sklepeních shromažďovali armády na boj, proti Bohům. Toto se však doneslo k Diovi a on seslal blesky na některá města pro výstrahu. To ale lid nezastrašilo a spojoval vesnice a tvořil z nich města a učil se bojovat a vyrábět brnění. V největším městě žil i Lasius, kterého sem jeho otec jako malého kluka poslal pracovat. Teď už to byl vzrostlý a zdatný mladík a i on chtěl bojovat proti Bohům ačkoli se zrovna zasnoubil a zemřel mu otec, takže se o jeho matku neměl kdo starat, prostě to od něj nebylo vůbec hezké..." Povzdychl stařec a chystal se vyprávět dál, ale někdo z davu se zeptal: ,,A jakto že o něm tolik víš?" Stařec řekl: ,,Protože jsem to já." ,,To není možné." ,,Lžeš!" Pokřikovali na něj lidé. ,,Jsem to já a jestli ne tak ať se na místě propadnu!!!" Stařík začal vyprávět dál. ,,Dostal jsem se tedy do armády a hned za týden jsme měli bojovat proti lidem, kteří se ze strachu přidali k Bohům a byla jich většina než těch co zůstala. Týden rychle uplynul a my stály proti značně silnějšímu nepříteli a čekaly na rozkaz velitele. Já však začal na nepřítele pořvávat: ,, To se nestydíte bojovat proti stejnému druhu jenom kvůli tomu že se bojíte Bohů, kteří nás zneužívají... Stejně si z vás udělají otroky co čekáte když se přidáte na jejich stranu?" ,,Já jsem chtěl získat některé lidi na naší stranu, ale velitel tomu rozuměl tak že chci nepříteli snížit morálku a připadlo mu to jako docela dobrej nápad a tak ostatním vojákům poručil ať se ke mě přidají a pokřikují na ně. Zjevně na tom něco bylo, protože jsme vyhrály nad mnohanásobným nepřítelem, který měl přízeň bohů. Pobily jsme ty co neutekli a po bitvě přišel velitel a pochválil mě za dobrý nápad a i když sem měl v úmyslu úplně něco jiného byl jsem ticho, jelikož kdyby jsem mlčel, asi bych v této bitvě zahynul. Velitel mě u krále největšího města doporučil na jezdce a tak jsem se dostal k jezdcům. Za prvé to bylo jednoduší a za druhé bezpečnější. Mnohokrát jsme bojovaly a já vždy použil tu samou metodu jako v mé první bitvě. Ta metoda byla snad ta nejlepší, jelikož sme nikdy neprohrály a po nějaké té sté bitvě se o mě začalo říkat, že jsem hrdina lidstva." ,,To jste vy???" Zeptal se někdo z davu. ,,Vyprávěl mi o vás můj děd... Určitě je to on lidi. Díky němu prý nikdy neprohrály..." ,,Ano a o tom, že jsem hrdina se dozvěděl samotný Zeus a on mě vyzval k souboji... Já tedy šel na horu Olymp a když sem vyšel na vrchol spatřil jsem samotného Dia a vedle něj jeho manželku Héru. On však nevěděl že cestou jsem potkal Pallas Athénu, která s Diem nesouhlasila s vydíráním lidstva a dala mi dlouhý a ostrý oštěp, ale i Hefaistos, který se s Diem zrovna dvakrát rád neměl mi dal krásné a pevné brnění." Zeus mi řekl: ,,Jsi připraven na souboj ty hrdino?" ,,Jsem " ,, Pustili jsme se do souboje. Zeus si vyčaroval meč a já si navlékl brnění od Héfaistose a vzal oštěp od Athény. Zeus nic nepoznal, až když po mě hodil blesk, který se sklouzl po mém brnění... ,,Kde jsi ho vzal???" ,,Zeptal se, ale já mu neodpověděl a pokračoval sem v boji... Párkrát se střetl můj oštěp s jeho mečem, ale pak mi Zeus řekl: ,, Mně nemůžeš ublížit jsem nesmrtelný" ,,Ano on byl nesmrtelný, ale oštěp který mi dala Athéna proklela dušemi mrtvých které jí dal Hádes... Vzala jen ty, které zbavil těla Zeus. Bodnul jsem Dia do ruky a Zeus viděl, že mu teče z ruky teplá krev. Zeus věděl, že je něco v nepořádku a tak zmizel. S těmito zbraněmi jsem párkrát bojoval, ale pak mi jeden voják uřízl při boji omylem ruku a vyhodili mě z armády. Teď jsem tu a přišel jsem vás podpořit vojáci. Toto je můj syn Fesius, kterému předám kopí Athény a Hefaistovo brnění brantě ho v boji musí dnes zabít Dia a ukončit tuto válku." Lidé se podívali na chlapce a slíbili že ho ochrání.
Chladné ráno je. A lidé se připravují k boji. Zeus požádal mrtvé hříšníky, že když mu pomohou vyhrát válku spasí jejich duše. Lidé čekají na bitevním poli. Najednou vidí přicházet hromadu zohavených a špinavých mužů v čele s Diem. Fesius a jeho otec Lasius vedle sebe a za nimi armáda vojáků...
Začala bitva a Lasius, už velmi starý muž prosekává cestu Fesiusovi a armáda jim je po boku. Lasius padl probodnut mečem Diovým avšak Fesius přistoupil k Diovi což Zeus nečekal... Nevěděl že má syna, který nosí jeho brnění a oštěp. Fesius probodl Dia a Diova armáda se opět proměnila v prach. Fesius poklekl k raněnému otci a ten mu řekl, že hrdinský titul předává jemu...
Lasius zemřel jako hrdina díky kterému byla ukončena válka mezi Bohy a lidmi.....
Musel sem to psát dvakrát kvůli tomu že mi bezdůvodně vypl net. ale aspoň sem to upravil a podruhé sem to psal 1h 40 min
Naposledy upraveno moderátorem:
