• Vážení hráči, Dne 20.3.2024 (středa) bude hra aktualizována na verzi 2.308. V důsledku toho se do hry nebudete moci po určitou dobu přihlásit. Níže naleznete podrobný seznam změn. Děkujeme za pochopení. Více informací najdete na herním fóru
  • Vážení hráči, v úterý 2. dubna v 10:00 hodin (serverového času) nás navštíví speciální host: vybíravá a stále hladová mýtická slepice z podsvětí. Nakrmte ji a získejte odměny pro svou říši! Najít krmení pro slepici je snadné. Obyčejnými akcemi ve hře: stavba budov, útočení/bránění, zkoumání, cvičení jednotek a sesílání kouzel můžete získat různé ingredience. Více informací najdete na herním fóru

Příběh1 - Rizael

Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

DeletedUser

Guest
Tersen si svým mohutným tělem prorážel cestu přes davy lidí,kteří ze zvědavosti nebo za jiným a neznámým účelem nahlíželi do místních krámků.Na obrovské pláni,nacházející se poblíž obelisku, neboli Agory se to namyšlenými a zrádnými kupci jen hemžilo..Nebylo se také čemu divit,do bájného města Gerzeras přijížděli ty nejvýznamnější osobnosti a zbavovali se zde různých magických tretek, které pro ně neměli žádnou cenu.Lákadlem pro ně byla veleznámá knihovna, kde se nacházely všelijaké svitky a knihy,které vyobrazovaly dějiny barbarů a jiných tajemných civilizací, nehledě na luxusní léčivé prameny, přitékající z nedalekého jezera skrze pečlivě čištěné kanálky.Tersen se usmál,když nahmatal váček,který jen překypoval zlatem, nehledě na okolnosti dějící se kolem něj si svými širokými rameny prorazil cestu k dalšímu obchodu. Ovšem nebyl ani trochu podobný těm, kterými se to zde jen hemžilo – Tuctové stánky, jejichž strukturu držely silné dřevěné rámy a před deštěm je chránila slabá plachta. Vůbec však nebylo obvyklé, aby karavana, která zásobovala město, sloužila jako obchod. Dřevěné schody do karavany zaskřípaly jako stará prkna, když na ně dopadla Tersenova noha.Ještě více však zaskřípaly těžké dubové dveře, které rozrazil. Do nosu ho praštily čerstvé vůně bylinek a jiných omamných rostlin, což jeho tělo nádherně uvolnilo. Jeho hnědé oči si musely zvyknout na šero,které zde panovalo,způsobily to zabedněné okenice a pouze na začátku plálo několik svíček, čím dál se zákazník odvážil od jediného zdroje světla, tím víc ho obklopovala tma. I Tersen si připadal, jako by stál před vchodem do nějaké ponuré jeskyně, nahánělo mu to zde strach, ačkoli si byl vědom, že se nachází pouze v obchodu… Sáhnul za sebe a pokoušel se nahmatat kliku, náhle však ucítil studený dech na zátylku. V jeho smyslech se probudil základní instinkt sebeobrany a sjel rukou k pochvě, kde ukrýval svého nejlepšího přítele – krátký a nevyzpytatelný meč. „Uklidni se, příteli ani jsi se nerozhlídnul a už odcházíš?“ Zašeptal mu do ucha něžný ženský hlas. „Kdyby to šlo,“ zasmál se Tersen a za pomocí slabého světla poznal, že oproti němu stojí krásná žena s ještě krásnějším hlasem, avšak její kůže byla podobná černému korálu, nicméně ani to nezastínilo překrásně rysy a bezchybný tvar těla.Její tmavé oči Tersena doslova probodly „Pojď za mnou,“ zachichotala se. Ačkoli byl bohatý dobrodruh nedůvěřivý, následoval ženu a užíval si posledních záblesků světla. „Rychleji, rychleji,“ pobízela ho jižanka… Nicméně i pro tak zkušeného bojovníka bylo těžké se orientovat v temnotě a hrůzostrašné zvuky, vycházející s různých skleněných nádob přidalo na hrůze prostředí. Náhle se ozvalo zaskřípání, když žena otevřela zchátralé dveře, které vedly do dalšího zmateného komplexu. Přistoupila k němu a strhla z jeho hlavy železnou helmici, chránící jeho hlavu proti kritickým zásahům, které by mu rozdrtily lebku. „Čekal jsem zradu!“ Zasmál se Tersen a vytasil s kožené pochvy zbraň. „Neunáhlujte se, pane,“ pronesla melodicky snědá jižanka a posadila mu na hlavu novou helmu–Úplně novou, leskla se kovem a propůjčila Tersenovy nádhernou vlastnost,kterou ovládalo nespočetné množství dravců a pramálo lidských bytosti–Infravizi, temnota kolem něj se rozplynula, jako hustá mlha na zádech se mu naježili chlupy a tělem projela husina, když spatřil, co se v místnosti nachází. Žena se usmála při pohledu na jeho výraz. „Všechny jsme pochytali při našich výpravách,“ zabrumlala a z jejího hlasu se dala vyčíst pýcha.Tersenovy už bylo jasné, proč je každý kout zahalen neproniknutelnou tmou. Uchovávat či zajmout takové mocné bytosti bylo nepřístupné i pro toho nejmocnějšího senátora a zajistilo by mu to volnou cestu na šibenici. Tyčily se před ním vyvrženci od samotných bohů, každý normální člověk by vzal nohy na ramena…Ovšem Tersen byl naprosto zaujatý mytickými bytostmi. Deset kentaurů bylo násilně připoutáno železnými otěži, které jim bránily v jakémkoli útoku, ovšem nevypadali vůbec agresivně. „Proč je zde uchováváš?“Zeptal se zaujatě Tersen.„Pro takové bojovníky jako jsi ty,“ zalichotila žena.„Uvědom si tu slávu, naše země je zaslepená gladiátorskými zápasy… Tyhle bytosti ti předem zaručí nekonečnou slávu i po tvé smrti, nemluvně o bohatství, které ti vybojují vlastníma rukama a ty se budeš těšit z jejich vítězství na tribuně,“vydechla žena a po tváři se jí rozlil kouzelný úsměv.Tersen to zvážil, chovat mytického tvora bylo sice zakázáno,ale použít ho pro pobavení obyvatel slavného města Gerzeras byla jiná věc, která by byla jistě s radostí tolerována. „Beru ho,“oznámil. Žena zavřískla radostí a odpoutala kentaura.„Je vychovaný tak, aby poslechl každý rozkaz svého pána,kentauři jsou sice agresivní tvorové,nicméně pokud je jejich výchova vzata do tvrdých rukou dají se docela dobře převychovat,“ informovala jižanka s úsměvem,který by obměkčil i udatného válečníka.Tersen jen pokýval hlavou a pokynul ženě na rozloučenou..Čím dřív odejde s tohoto místa, tím dřív se zbaví úzkosti a pocitu nazývaný bezmoc. Ulevilo se mu, když na něj dopadli sluneční paprsky zapadajícího slunce a oči mu zasvítily radostí, když si uvědomil, že si tvorem za jeho zády vybudoval ještě větší respekt, náhle kentaur hlasitě zafuněl na přibližující se stráže, kteří se prodírali vyděšeným davem. Bez jakéhokoli upozornění vrhli na Tersena a mocného tvora síť, do které se oba zapletli jako do nějakého labyrintu.„Potkal jsem už hodně idiotů,ale žádný z nich nebyl natolik blbý,aby si s sebou přivedl kentaura,“vycenil zlověstně zuby strážný a jeho výraz sliboval Tersenův brzký konec na oprátce.“Nechci potíže,přišli jsem zápasit..Nechceme nikoho ohrožovat,“ zamumlal Tersen a snažil se vyprostit ze silné sítě.“Tak zápasit?Kentaur proti naším gladiátorům?Nepřijde mi moc silný,určitě padne při prvním zápase a pak každý obyvatel zahořkne nad naším městem a po tvém vzoru bude porušovat naše pravidla,“odmítl Tersena hrubě strážný. V tu ránu se z úst kentaura linul čirý vztek v podobě mocného řevu, jeho tělo se napjalo a v očích mu zažehla jeho vrozená agrese, a štiplavá síť se mu zařezávala hluboko do kůže a zanechávala krvavé šrámy,jiný bojovník by tohle nedokázal, kentaur byl něco víc, naposled vydechl a síť praskla,oba zajatci se vyškrábali na nohy.Dav zvědavců se rozplynul jako mlha a následovaly jej vyděšené výkřiky, dokonce i kupci opouštěli své zboží.“Nechceme způsobit potíže,“ „Ty už jsi způsobil,“vycedil přes zatnuté zuby strážný a skočil tak Tersenovy do řeči.„Nechceme problémy, chceme jen bojovat,ať nám město dá šanci,o tvojí se neprosím,“zašeptal bojovník a mrkl na kentaura, doufal,že jižanka říkala pravdu,když ho ujistila,že uposlechne každý rozkaz.Byla to hrůzná představa, že by začal kentaur vypouštět salvy šípů z tětivy luku.„Doběhni pro organizátora zápasů a vrchního senátora,“zašeptal strážný na svého druha,který kývl hlavou a rozutekl se k mocnému senátu.Kentaur radostně zafuněl,když ho Tersen poplácal po hrbu.Senát rozhodl jasně-V koloseu se uskuteční první zápas,který musí bezpodmínečně mytický tvor vyhrát,pokud padne,bude se muset Tersen podřídit neskutečně krutému procesu.Dobrovolně se stane lidskou pochodní pro pobavení obecenstva.Bylo zajímavé,jak lidé odsuzují ostatní národy,které podle jejich legend byly kruté a nemilosrdné,ovšem neradi si uvědomovali,že jejich rasa a hierarchie měla v sobě více zlosti a nemilosrdnosti, než kdokoli jiný.Aby toho nebylo málo, Tersen nebude mít tu možnost,aby pozoroval svého nového mazlíčka a jeho jediná informace o průběhu bitvy budou zvuky, doléhající z kolosea.
Kentaur spočinul na písčitém terénu,do kterého netrpělivě dupal svým mohutným kopytem. Dočkal se,naproti němu se rozevřela mohutná železná mříž,zpoza které vyskákali tři gladiátoři.Náhle jakoby se v mytickém tvoru probudila hrůzostrašná zuřivost.Jeho oči zaplály vášní pro boj.Všichni gladiátoři měli svou hruď chráněni mohutnou železnou zbrojí,ale i přesto vypustil kentaur z tětivy šíp.Blížící se gladiátoři uskočili,nicméně zlý osud potkal bojovníka,který byl ozbrojen pouze dvěma dýkami a chráněn silnými holeni,bohužel ne helmou.Kentaur již využil své výhody,a tak vytáhl obrovský obouruční meč,který by měl problém udržet i silný válečník,jako byl Tersen.Dva gladiátoři vrhli po kentaurovy síť,pokoušeli se ho polapit,nicméně marně,kentaur sekl a na zem doplachtila roztržená past,která na něj byla nalíčena.Publikum ztichlo,překvapeno novým válečníkem.Kentaur znovu udeřil kopytem a rozeběhl se vstříc boji.Druhý gladiátor byl ozbrojen malým mečem a obrovským štítem,který odrážel kentaurovy útoky,zatímco se třetí snažil probodnout nepřítele kopím.Mytická bytost však našla slabinu v obrněnci a udeřila jej do helmy,která se rozdělila na dvě půlky,bohužel i jeho hlava.Kentaur natáhl ruku po štítu,který zůstal po nebožtíkovi,ale do té se mu zabořilo dlouhé kopí posledního nepřítele.„Mě nezabiješ,pekelný tvore,“zařval gladiátor,dav diváků zajásal a na písek sršela další krev.Gladiátor škubl,povalil kentaura na krvavou zem a chystal se na dorážku.Náhle kentaurova ruka nahmatala štít,který zvedl k nebesům a odrazil smrtící útok.Překvapený gladiátor vyvalil oči na zlomené kopí a zabědoval,jeho nářky netrvali dlouho,lebku mu rozdrtila tvrdá rána štítu.
Tersen se od té doby měl dobře.Kentaur vyhrával další boje a získával mu slávu..Spolu s pořádnými porcemi peněz.Díky němu se stal veleváženým občanem města Gerzeras,dokonce na jeho sedadle v koloseu bylo vyryto jeho jméno.Procházeli městem,měli namířeno domů,kentaur do luxusních stájích a Tersen do majestátného domu!Bojovník a šlechtic v jednom náhle spadl na zem,kentaur ho povalil.„Co to děláš!“Zařval na něj,kentaur se otočil,zavrčel a neuvěřitelně rychlým krokem prchal.„Ne,nemůže mi uprchnout,můj bezedný pytel slávy,nemůže!!“Vyštěkl hystericky Tersen a rozeběhl se za tvorem.Byl jim tak zaslepen,že nebral na sebe ohledy,musel ho dohonit a zkrotit,necítil rozedřené nohy,ze kterých mu sršela krev.Svezl se na zem„Dostanu tě,“zahvízdnul vyprahlým hlasem a zavřel oči..Navždy
 
Naposledy upraveno moderátorem:
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.
Nahoru